Tma soutěskou černí ďábelskou míří
Vzduch k zalknutí dech přinutí stát

Tma útočí z kopců, z úbočí víří
Na kraj vrásčitý ostrými kopyty stád

Hej, do sedla, než nás rozkvedlá žízeň
Po cestách úvozem, po stezkách dálkou se rvát

Já kdysi v dětství
Jak to jen, sakra, dávno je
Už jen otec ví to
Že chtěl jsem být kovbojem
Proklatě nízko pár koltů mít

Náramně si žít (a být spokojen)
Jak Billy the Kid (a mít náboje)
Znát bouři i klid
Prostě, zkrátka chtěl být kovbojem

Teď prérii znám (a jíš vestoje)
A jsem věčně sám (tak víš, kdekdo je)
Moc často se ptám
Proč já blázen chtěl být kovbojem

Den uvadá, stín se k ohradám řítí
Dech tábora už vrávorá tmou

Stáj usíná, zato kasína svítí
Vůně pověstné tam všechny pocestné zvou

Hej, do sedla, než nás rozkvedlá tíseň
Po cestách úvozem, po stezkách dálkou se rvát

Já kdysi v dětství
Jak to jen, sakra, dávno je
Už jen otec ví to
Že chtěl jsem být kovbojem
Proklatě nízko pár koltů mít

Náramně si žít (a být spokojen)
Jak Billy the Kid (a mít náboje)
Znát bouři i klid
Prostě, zkrátka chtěl být kovbojem

Teď prérii znám (a jíš vestoje)
A jsem věčně sám (tak víš, kdekdo je)
Moc často se ptám
Proč já blázen chtěl být kovbojem