Můj táta byl jen střízlík
Měl sílu nevelkou
Ale jak jsem ho znal
Byl větší než král
Jenom jedinou myšlenkou

Nesmíš být nikdy líný
Nesmíš se práce bát
Jen se snaž
Jak nejlíp to znáš
Co děláš, to dělej rád

Když jsem se někdy díval
Jak mámu objímal
Tak natáhnul krk
A lišácky mrk
Nato hned mi povídal

Nesmíš být nikdy líný
Nesmíš se práce bát
Jen se snaž
Jak nejlíp to znáš
Co děláš, to dělej rád

Ač z tváří mu úsměv zářil
Někdy taky smůlu měl
Pak zaplakal
A když jsem se ptal
Řek mi, proč bych nebrečel

Nesmíš být nikdy líný
Nesmíš se práce bát
Jen se snaž
Jak nejlíp to znáš
Co děláš, to dělej rád

Vidím ten den jak včera
Když nám horečkou zbled
Ale dřív, než zhas
Stačil pozvednout hlas
A pak mi řek naposled

Nesmíš být nikdy líný
Nesmíš se práce bát
Jen se snaž
Jak nejlíp to znáš
Co děláš, to dělej rád
Co děláš, to dělej rád