1. To všechno odnes čas
2. Suvenýr
3. Vesnická romance (& Jiří Suchý)
4. Písnička pro Zuzanu
5. Ach, ta láska nebeská (& Eva Pilarová)
6. Víc nechtěl by snad ani D’Artagnan (& Marta Kubišová)
7. Tereza
8. Tak abyste to věděla (& Hana Hegerová)
9. Tulák se vrátil do San Francisca (& Karel Hála)
10. To se nikdo nedoví (& Helena Vondráčková)
11. Tisíc mil (& Helena Vondráčková)
12. Holky já mám všechny rád (& Karel Gott)
13. Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš
14. Cherchéz la femme (& Karel Gott)
15. Slavíci z Madridu (& Karel Gott)
16. Den jde spát (& Olga Matušková)
17. Růže z Texasu
18. Když jdou na mužskýho léta


1. To všechno odnes čas

Když jsem byl chlapec malý, tak se mě vždycky ptali
Zdali bych chtěl pásat stáda krav
Pročpak se mě ptali, když nakonec mně dali
Na loď starou a řekli mi: Plav!

To všechno vodnes čas, to všechno vodnes čas
A hlavu za to dám, že nevrátí se nikdy k nám
To, co všechno vodnes čas

Na vezdejší pouti bylo jest mi plouti
Tam, kde v moře vtéká řeky proud
Jel jsem proti proudu, když zřel jsem rodnou hroudu
Pohnutím jsem nemoh z ní se hnout

To všechno vodnes čas, to všechno vodnes čas
A hlavu za to dám, že nevrátí se nikdy k nám
To, co všechno vodnes čas

Za nejbližším rohem dal jsem lodi „sbohem”
Krásnou holku z ranče jsem si vzal
A tak v žití shoně já dočkal jsem se koně
Všichni tři tu šťastně žijem dál

To všechno vodnes čas, to všechno vodnes čas
A hlavu za to dám, že nevrátí se nikdy k nám
To, co všechno vodnes čas


2. Suvenýr

Suvenýr, suvenýr z Říma, z Paříže i z Cannes
Bez vzpomínky nelze odjet, mám těch krámů plný krám
Tady je dýmka Harold Flynna
Byl sedmi moří pán
Obojek Rin Tin Tina, ve kterém byl filmován
Suvenýr, suvenýr vskutku žádný brak
Zde je prsten Grety Garbo, Chevalierův žérarďák
Vous, jenž mi daroval Jan Werich
Nesahej, kluku, na ten knír
Já tu nejsem pro plezír, suvenýr, suvenýr

Suvenýr, suvenýr, kupte dřív, než rozprodám
Lollobrigidina smlouva, v rohu její autogram
Zde pravá Chaplinova bota, ta levá v muzeu je kdes
Mám tu rady do života od těch nejslavnějších hvězd
Suvenýr, suvenýr, slavný výčet ztrát
Je zde pozlacená trubka, na níž se Armstrong učil hrát
Že všude něco zapomněli, těch slavných bylo prokletí
Suvenýr, suvenýr dvacátého století


3. Vesnická romance (& Jiří Suchý)

Když pršelo, jen se lilo
A tele doma nebylo
Jela Anička na kole
Hledati tele na pole

Na poli tele nebylo
A pršelo, jen se lilo
Na poli byl jen Pepíček
On jí nabídl deštníček

A za ruce se držíce
Došli spolu do vesnice
Slunce už zase svítilo
Nepršelo a nelilo

Andulko, mé dítě
Vy se mi tuze líbíte
Spatřila malou rybičku
Jak polykala vodičku

A od té doby kdekdo ví
Že život není růžový
Že za pecí je tepleji
Než ve švestkové aleji


4. Písnička pro Zuzanu

Zuzanó, chci ti jenom jednu větu
Jenom jednu prostou větu vyjevit
Zuzanó, na zahradě tvoje jméno
Z bílých květů vysázeno chtěl bych mít
Aby mi tvé jméno, Zuzana
Pod oknem vonělo od rána
(Ruva-ruva-ruva-ruva)

Až se večer bude stmívat, Zuzano
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
Na zahradě budu zpívat, Zuzano
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
Budu svojí písní tklivou
(Ta-rap-ta-rá-ra-ra-rap)
Lákat včelu meduchtivou
(Ta-rap-ta-rá-ra-ra-ram)
Aby slétla na tvé jméno
Zuzano, Zuzano, Zuzano, Zuzano

Ten med, který z tvého jména vysaje
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
Na medařské soutěži to vyhraje
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
Dej mi předem pusu, vzhledem k tomu
Že se sta-ne me-dem tvé jméno, Zuzano
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)

La-la-la-la, la-la-lalalala, la-la-lá
La-la-la-la, la-la-lalala, la-la-lá
Budu svojí písní tklivou
Lákat včelu meduchtivou
Aby slétla na tvé jméno
Zuzano, Zuzano, Zuzano, Zuzano

Ten med, který z tvého jména vysaje
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
Na medařské soutěži to vyhraje
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)

Dej mi předem pusu, vzhledem k tomu
Že se stane medem tvé jméno, Zuzano
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
Zuzanó, Zuzanó, Zuzanó, Zuzanó


5. Ach, ta láska nebeská (& Eva Pilarová)

Ach, ta láska nebeská
Ach, ta láska nebeská
Je jak něžné pohlazení
Které život v štěstí změní
Ach, ta láska nebeská

Bez ní život šťastný není
Bez ní život šťastný není
Nemůže nikdy, nikdy být
A proč lásky políbení
Člověk nikdy nedocení
Ach, ta láska nebeská
Ach, ta láska nebeská


6. Víc nechtěl by snad ani D’Artagnan (& Marta Kubišová)

Ona:
Kdybys měl štít svůj stokrát prostřelený
Potom chránila by tě má malá dlaň
Žádati víc od slabé ženy
To nemoh by snad ani d’Artagnan

Kdyby si zrak tvůj přítmím unavený
V pravou chvíli neuměl zvolit zbraň
Kdybys byl spánkem přepadený
Kdybys byl vidinami obelhán

Kdyby kůň tvého zběsilého žití
Poztrácel cestou všechny podkovy
A kdyby se slovy, co nenasytí
Pak mlčenlivý zbyl bys tu sám
Pak věř, má lásko, uprostřed vlnobití
Věnec vavřínový na čelo tobě dám
Ať celým světem stokrát poražený
Zvítězíš v srdci jediné ženy

A místo štítu ochrání tě moje dlaň
Víc nechtěl by snad ani d’Artagnan

On:
Kdybych měl štít svůj stokrát prostřelený
Potom chránila by mě tvá malá dlaň
Žádati víc od slabé ženy
To nemoh by snad ani d’Artagnan

Kdyby si zrak můj přítmím unavený
V pravou chvíli neuměl zvolit zbraň
Kdybych byl spánkem přepadený
Kdybych byl vidinami obelhán

Kdyby kůň mého zběsilého žití
Poztrácel cestou všechny podkovy
A kdyby se slovy, co nenasytí
Mlčenlivý zbyl bych pak sám
Pak věř, má lásko, uprostřed vlnobití
Měl bych v srdci svém jediný lásky chrám
Ač celým světem stokrát poražený
Zvítězím v srdci jediné ženy

A místo štítu ochrání mě malá dlaň
Víc nechtěl by snad ani d’Artagnan


7. Tereza

Tereza, jedině Tereza
Měla by slyšet píseň mou
Ostatní prominou
Nestojím o jinou
Jen pro tu jedinou
Chci tady žít a zpívat

Tereza, jedině Tereza
Je toho pravou příčinou
Že tady statečně
Hrdě a zbytečně
Do větru zpívám píseň mou

Možná, za rok, za dva že pozná
Kdo měl její úsměvy rád
Láska že je sladká a hrozná
Když se dostaví nečekaně a jednostranně

Terezo, přečti si, Terezo
Otázku, kterou v očích mám
Nápisem tiskacím
K tobě se obracím
A ty víš předem, nač se ptám


8. Tak abyste to věděla (& Hana Hegerová)

Marně si hlavu lámu
Proč muži většinou
Neradi vidí dámu
Chladnou a nečinnou
Nedávno přišel ke mně
Sladkej a milej byl
A doopravdy jemně
Jemně mě oslovil

Vy byste porád seděla
A nevydala hlásku
A to se přece nedělá
A já vás varuju
Tak abyste to věděla
Tak já vám vyznám lásku
Tak abyste to věděla
Tak já vás miluju

Já nemám ráda muže
Kteří se vnucujou
Za prachy oni u žen
Si štěstí kupujou
To nejsou muži pro mne
Mě nejspíš získá si
Ten, který přijde skromně
A tiše prohlásí

Vy byste porád seděla
A nevydala hlásku
A to se přece nedělá
A já vás varuju
Tak abyste to věděla
Tak já vám vyznám lásku
Tak abyste to věděla
Tak já vás miluju

Ten, který přišel včera
Do naší ulice
Za večerního šera
Byl hezkej velice
Oči mu něžně planou
Jak se tak plaše ptá
A když mu řeknu ano
Tak tiše zašeptá

Vy byste porád seděla
A nevydala hlásku
A to se přece nedělá
A já vás varuju
Tak abyste to věděla
Tak já vám vyznám lásku
Tak abyste to věděla
Tak já vás miluju

Já-á-á-á-á vás miluju
Á dá-dá-já-jaš-ta-dá


9. Tulák se vrátil do San Francisca (& Karel Hála)

San Francisco, tulák se vrátil zpět
Řadu let brázdil svět bezpočtukrát
San Francisco, nechce před bránou stát
Chce se na slunci tvém hřát

Zeměkoulí vede plno pěkných cest
Ale domů jenom jedna může vést
San Francisco, tulák byl dlouho sám
Do města svého rád vrací se k nám

Tak si to šlapu zase zpátky k nám
Po rodným břehu, kterej z mládí znám
Jsem trošku dojmutej, jó, teď už je mi hej
Za chvíli pozdravím svý dávný známý

San Francisco, tulák se vrátil zpět
Dost už jsem brázdil svět bezpočtukrát
San Francisco, nechci před bránou stát
Chci se na slunci tvém hřát

Zeměkoulí vede plno pěkných cest
Ale domů jenom jedna může vést
San Francisco, svět už za zády mám
Do města svýho rád vracím se k nám

San Francisco, tulák se vrátil zpět
Dost už jsem brázdil svět bezpočtukrát
San Francisco, svět už za zády mám
Do města svýho rád vracím se k nám


10. To se nikdo nedoví (& Helena Vondráčková)

Ona:
Kam jsi včera šel tak sám?
On:
Ty můj kvítku medový
To se nikdo nedoví

Ona:
Za kým jsi to šel a kam?
On:
Možná měsíc jen to ví
Ale ten nic nepoví

Ona:
S kým jsi schůzku měl, se ptám?
On:
To by nikdo neuhád
Na to můžu hlavu dát

Oba:
Jen já, já znám
Za kým jsi (jsem) to šel a kam

Ona:
Kde jsi včera byl a s kým?
On:
Ty můj kvítku medový
To se nikdo nedoví

Ona:
Kdo své kroky přidal k tvým?
On:
Ptej se hvězdy nad hlavou
Já mám paměť děravou

Ona:
S kým ses líbal pod trním?
On:
Ty má lásko veliká
To se přece neříká

Oba:
Jen já, já vím
Kde jsem včera byl a s kým

On:
Už se dál přestaň ptát
Přiznávám tisíckrát
Byl jsem s tou
Co mám rád
Oba:
A u splavu v dáli
Písničku hráli

Ona:
Kde jsi včera spal, se ptám?
On:
Ty můj kvítku medový
To se nikdo nedoví

Ona:
Komu šeptals - rád tě mám?
On:
To ví jen noc doznělá
A ta klípky nedělá

Ona:
A proč se dnes červenám?
Oba:
To by nikdo neuhád
Na to můžu hlavu dát

Jen já, já znám
Včera přišla láska k nám


11. Tisíc mil (& Helena Vondráčková)

Oba:
V nohách mám už tisíc mil
Stopy déšť a vítr smyl
A můj kůň i já jsme cestou znavení

Těch tisíc mil, těch tisíc mil
Má jeden směr a jeden cíl
Bílej dům, to malý bílý stavení

Waldemar:
Je tam stráň a příkrej sráz
Modrá tůň a bobří hráz
Táta s mámou, který věřej dětskejm snům

Oba:
Těch tisíc mil, těch tisíc mil
Má jeden směr a jeden cíl
Jeden cíl, ten starej známej bílej dům

Waldemar:
V nohách mám už tisíc mil
Teď mi zbejvá jen pár chvil
Cestu znám a ta se tam k nám nemění

Oba:
Tisíc mil, těch tisíc mil
Má jeden směr a jeden cíl
Bílej dům, to malý bílý stavení

Waldemar:
Kousek dál a já to vím
Uvidím už stoupat dým
Šikmej štít střechy čnít k nebesům

Oba:
Těch tisíc mil, těch tisíc mil
Má jeden směr a jeden cíl
Jeden cíl, ten starej známej bílej dům
Jeden cíl, ten starej známej bílej dům
Jeden cíl, ten starej známej bílej dům


12. Holky já mám všechny rád (& Karel Gott)

Waldemar Matuška:
Hezkých žen je stále
Víc a víc
Ať nezralé či zralé
Jseš z nich vedle, dá se říct

Karel Gott:
Já hned červenám, hned blednu
Začnu tát
Jak mám si vybrat jednu
Holky já mám všechny rád


13. Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš

Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš?


14. Cherchéz la femme (& Karel Gott)

Waldemar Matuška:
Cherchéz la femme si můžeš říct
Něco o tom vím a znám
Cherchéz la femme, nic míň či víc
Vyhoví všem otázkám

Karel Gott:
Za vším hledej zkrátka ženu
A když nevíš kudy kam

Oba:
Tak stále platí
To cherchéz la femme
Tak stále platí
To cherchéz la femme


15. Slavíci z Madridu (& Karel Gott)

Karel Gott:
Ženy jsou krásný a cudný
Mnohá se ve mně zhlídla
Oči jako dvě studny
Vlasy jak havraní křídla

Waldemar Matuška:
Dobře vím, co znamená pád
Do nástrah dívčího klína
Někdo má pletky rád
Já radši sklenici vína

Oba:
Žízeň je veliká, život mi utíká
Nechte mě příjemně snít
Ve stínu pod fíky poslouchat slavíky
Zpívat si s nima a pít


16. Den jde spát (& Olga Matušková)

Den jde spát, černají stíny
Den jde spát za tmavý práh
Den jde spát a noc je tady s vůní hlíny
Rašících trávníků v zahradách

Tou tmou až k nám dolétá
Tisíc tónů hvězdných sfér
Tou tmou, když svět má rám ztemnělý
Jako nejčernější tér

Den jde spát, černají stíny
Den jde spát za tmavý práh
Den jde spát a noc je tady s vůní hlíny
Rašících trávníků v zahradách

Tou tmou, hebkou jako jemný plyš
Zní stará hudba jímavá, hudba jímavá
Tak mě objímej, ty, má lásko, smíš
A zkus mi říct, co se dívkám říkává

Den jde spát, černají stíny
Den jde spát za tmavý práh
Den jde spát a noc je tady s vůní hlíny
Rašících trávníků v zahradách

Den jde spát, černají stíny
Den jde spát za tmavý práh
Den jde spát a noc je tady s vůní hlíny
Rašících trávníků v zahradách

Den jde spát, černají stíny
Den jde spát za tmavý práh
Den jde spát a noc je tady s vůní hlíny
Rašících trávníků v zahradách


17. Růže z Texasu

Jedu vám takhle stezkou
Dát koňům v řece pít
V tom potkám holku hezkou
Až jsem vám s koně slít
Měla kytku žlutejch květů
Snad růží, co já vím
Znám plno hezkejch ženskejch k světu
Ale tahle hraje prim

Ať si kazíš smysl pro krásu
Buď s tou, anebo s tou
Nech si říct, že kromě Texasu
Tyhle růže nerostou
Ať máš kolťák nízko u pasu
Ať jsi třeba zloděj stád
Tyhle žlutý růže z Texasu
Budeš mít pořád rád

Řekla, že tu žije v ranči
Je sama s tátou svým
A hrozně ráda tančí
Teď zrovna nemá s kým
Tak já se klidně nabíd
Že půjdu s ní a rád
A že se dám i zabít
Když si to bude přát

Ať si kazíš smysl pro krásu
Buď s tou, anebo s tou
Dej si říct, že kromě Texasu
Tyhle růže nerostou
Ať máš kolťák nízko u pasu
Ať jsi třeba zloděj stád
Tyhle žlutý růže z Texasu
Budeš mít pořád rád

Hned si dala se mnou rande
A přišla přesně v půl
A dole teklo Rio Grande
Po něm měsíc plul
Když si to tak v hlavě srovnám
Co víc jsem si moh přát
Ona byla milá, štíhlá, rovná
Zkrátka akorát

Ať si kazíš smysl pro krásu
Buď s tou, anebo s tou
Dej si říct, že kromě Texasu
Tyhle růže nerostou
Ať máš kolťák nízko u pasu
Ať jsi třeba zloděj stád
Tyhle žlutý růže z Texasu
Budeš mít pořád rád

Od těch dob svý stádo koní
Sem vodím vždycky pít
A žiju jenom pro ní
A chtěl bych si jí vzít
Když večer banjo ladím
A zpívám si tu svou
Tak pořád v duchu hladím
Tu růži voňavou

Ať si kazíš smysl pro krásu
Buď s tou, anebo s tou
Nech si říct, že kromě Texasu
Tyhle růže nerostou
Ať máš kolťák nízko u pasu
Ať jsi třeba zloděj stád
Tyhle žlutý růže z Texasu
Budeš mít pořád rád
Pořád rád


18. Když jdou na mužskýho léta

Když jdou na mužskýho léta
Což se může stát i nám
Když se čáry v jeho tváři podobají roklinám
Když má duši hodně popsanou
Jen torza lásek zůstanou
A jeho řeka míří k mořským písčinám

Když jdou na mužskýho léta
A když se tu dlouho rval
Když jdou na mužskýho léta
Nebaví ho věčně cval
Chce žít krokem někde za scénou
Mít svojí tornu zasněnou
Ať svěžejší to táhnou dál

Takhle otevřít si knížku s jednou rukou za hlavou
Usnout lehkou línou únavou
Zajít ke starýmu křížku, cestou sladce loudavou
A žít zábavou, jen zábavou

Jenže když si splní přání
A má ticho čas a klid
A moh by si bezstarostně žít
Pak je nesvůj, něco shání
Asi to, čím doteď žil
Než si najde cíl, zas najde cíl...

Když jdou na mužskýho léta
Teprv je to vážně chlap
Strašně rychle zapomíná
Kdy ho život kous a škráb
Místo kouzla tichých večerů
Zas tahá lidi z malérů
A vůbec neuznává slova „stár” a „sláb”

Když jdou na mužskýho léta
A když se tu dlouho rval
Když jdou na mužskýho léta
A moc mu už nejde cval
Stejně nežije jen v úvahách
A sebe sám si zapřahá
A do posledka táhne tu svou káru dál

A káru svou si táhne dál