Obloha je hvězdným plechem pobitá
Po dláždění klepotají kopyta
Na nábřeží mlha leží
A kůň stěží nocí běží
Drožkářův stín v bouřce po zdech klopýtá

Na nároží narazil však na muže
Kterej čeká, kdo mu z louže pomůže
Má potíže zemská tíže
Nutí ho, že spad z refýže
Takže níže upadnout už nemůže

V hlavě mám podivně
Vínu dávám vinu
Že jsem se měsíce tady v louži lek
A protože mám kocovinu
Drožkáři na nároží jsem řek

Za tři zlatý zuby
Bouřko na kozlíku
Voz mě do večera kolem náměstí
Za čtyři úsměvy nebo za šest vzlyků
Předhoň to moje neštěstí

Když je ti to málo
On ti někdo přidá
Koňská síla se snad tolik neplatí
Za to přec ti stojí jedna lidská bída
Abys trochu trhnul opratí