1. Stalo se
2. Třináctá píseň (& Helena Vondráčková)
3. Tisíc mejch smutnejch bráchů
4. Příboj
5. Asi jsem chuligán
6. Bílý banjo
7. Volám déšť
8. Zrza
9. Píseň Ofélie (& Marta Kubišová)
10. Stejně se to stane
1. Stalo se
Stalo se
No, nesednu si na zadnici
Nebreč, vždyť já zejtra přijdu na radnici
I když jsem chtěl ještě chvíli na sobě pracovat
Říkají, že jsme si pospíšili
Že jsem se měl lépe ovládat
A budou se divit
Ale mne to těší
Že jsi teď těžší
Že jsi teď těžší vo to
Který tu bude hold proto
Že se chcem furt jen milovat
Budeš se divit
Ale mně se teď ňák líp maká
Tvůj obraz před vočima mám
Neboj se, nevezmu Ti draka
Utři si ty blbý slzičky
Vždyť dneska na to maličký
Si vždycky vydělám
2. Třináctá píseň (& Helena Vondráčková)
Ona:
Namaluj si na dlaň malý kruh
Pak do toho kruhu trošku foukni
O to další postará se vzduch
Kruh se k nebi vznáší
Jen se koukni
On:
Kruh je čára
Která svírá
Třináct písní
Z kterých vykrvácel smích
Třináct lásek
Můj osud čmárá
Třináct lásek
Do mých dlaní prokletých
Oh, třináct lásek
Můj osud čmárá
Třináct lásek
Do mých dlaní prokletých
Oba:
Ten kruh pálí
On:
Mou dlaň trýzní
Oba:
Znáš mé přání
On:
Ale nevíš, co je pláč
Ona:
Hm...
On:
Je mi v patách
Ona:
Oh, oh, oh...
On:
Pláč, osud písní
Ona:
Oh, oh, oh...
On:
Je mi v patách
Pláč, ten havran na rtech mých
Ona:
Oh, oh, oh...
On:
Oh, je mi v patách
Ona:
Oh, oh, oh...
On:
Pláč, osud písní
Ona:
Oh, oh, oh...
On:
Je mi v patách
Pláč, ten havran na rtech mých
Ona:
Oh, oh, oh...
On:
Oh, oh, oh, oh, oh, oh...
Ona:
Oh, oh, oh...
3. Tisíc mejch smutnejch bráchů
Tisíc mejch smutnejch bráchů
Kalí, kalí a neví proč
Asi je sucho v hrdle pálí
Či duši napad červotoč
Nebo jim vlastní fotři lhali
Život je bezva kolotoč
A pak je k seslím připoutali
Vejčepní fofr, pivo toč
Tisíc mejch smutnejch bráchů
Čučí, čučí na prázdej strop
Asi se tím učením učí
Vosud si přečíst z muších stop
Ačkoliv do nich pořád hučí
Vy máte bezva horoskop
Proč teda pořád jen čučí
Čučí na prázdnej bílej strop
Vždyť strop je furt stejnej monoskop
4. Příboj
Příboj líbá pláž
A maják světla střílí
Měsíc albatros bílý
Vyšel na noční stráž
Ty se mi zdáš
Když moře zpívá chorál
Kdy odevzdáš příboji rudý korál
Možná až zaplaví celou pláž
Zaplaví celou pláž příboj
Příboj je čím dál blíž
Jen kousek pláže zbývá
A vítr v písku zpívá
O čem, to ty snad víš
Vždyť o mně sníš
A hoří v tobě požár
Ochutnat smíš příboje slaný pohár
A tím spíš teď, když je příboj blíž
Teď, když je příboj blíž
Čím dál blíž
Vždyť o mně sníš
A hoří v tobě požár
Ochutnat smíš
Příboje slaný pohár
A tím spíš
Teď, když je příboj blíž
Teď, když je příboj blíž
Čím dál blíž
Právě teď se mi zdáš
Příboj zaplavil pláž
Příboj...
5. Asi jsem chuligán
Ležím tu nataženej jako luk
A slunce ze mě líže nubián
Mně je to fuk
Asi jsem chuligán
A vůbec nic mi není svatý
Ani to tělo nahatý
Radši se hodím rybám
Ať maj ňákou zábavu
No až si trochu zaplavu
Tak půjdu zase makat
To už se bude smrákat
Až budu zase na šichtě
Zas trochu zamazanej na ksichtě
A než se trochu rozhejbám
Tak půjdu zase k vodě
6. Bílý banjo
Už zní bílý bendžo
Zní bendžo měsíční
Struny má stříbrný
A s ním vítr trubadúr
Přišel na váš dvůr
Tobě hrát vyznání
Břečťan ho skrývá
Záclonou kývá
Tiše ti zpívá
Jen si nech zdát
Že rytíř z bájí
Z prastarých bájí
Před světem hájí
To, co má rád
V erbu má čistý štít
Za lásku jde se bít
Už zní, bílý bendžo zní
Bendžo měsíční struny má stříbrný
Já s ním že jsem do strun sáh
Hvězdy v temnotách noty jsou písně mé
A zpívám, jsem tu sám, nenech mě tady stát
Nechci se ti jen zdát, pojď dolů, la la la...
... la, mám tě rád
7. Volám déšť
Ó-hó, o-ho-hó, ó-hó, o-ho-hó
Ó-hó, volám déšť, ó-hó, volám déšť
Dešťů pán oceán chce pít
Ó-hó, volám déšť, ó-hó, volám déšť
Neptun sám chystá flám, máš jít
Tvůj pán pohrdá pláčem mým
Co dáš hladovým sítím mým?
Co dáš, co ty víš, co dáš, další kříž
Na hrob můj, na hrob můj, nic víc
Ó-hó, o-ho-hó, ó-hó, o-ho-hó
Ó-hó
8. Zrza
Byli jsme tenkrát malí smradi
Kolik nám to bylo?
Co já vim
Měli jsme se rádi
- Já a Zrza
Dycky dyž zavřu voči
Tak ji zase uvidím:
Ty vlasy jako voheň
A ty pihy
Takovej malej, vzteklej hubeňour
Kradli jsme spolu jabka
Závodili v pytlích
A vobčas jsme se spolu chytli
Skrz nějakej hloupej fór:
Zrzi, Zrzi, co tě mrzí?
Ta zrzavá palice!
To si dycky rozšmudlala slzy
A polila mě za to z hadice
Hrál jsem jí taky divadlo
Jen tak, co mě napadlo
Měl jsem príma herce
Uplácaný z hlíny:
Mech jsem změnil na koberce
Do královskejch síní
A z klacků postavil jsem trůn
Pro princeznu
Pro princeznu Zrzu
To měla Zrza ráda
Hned zapomněla, že se se mnou hádá
Smála se a vpředu jí chyběl zub
Jednou jsem chtěl, aby se bála
Tak jsem nechal umřít
Toho zrzavýho panáka
Ale pak jsem si vzpomněl na ten hrob
Na hrob zabitýho vrabčáka
A byl jsem z toho celej trop
Bulil jsem strašně
Zrza? Ta nebyla vůbec smutná
Tej to bylo, myslím, putna
Nedošlo jí totiž, že je vlastně zabitá
Koukala se klidně na motýla
A divila se, že ho nechytám
Zrza - ta moje zrzavá palice!
Měli jsme se rádi
Patřila nám celá ulice
Až jednou nepřišla
Myslel jsem, že ji nepustili ven
Pak ji vodváželi s tátou, mámou
Černým auťákem
Ten večer jsem dlouho nešel domů
I když jsem věděl, že budu strašně bit
A táta mě nezbil
Ten večer jsem prvně slyšel
Jedno nový slovo
Kerý jsem předtím nikdy neslyšel:
Ž I D
9. Píseň Ofélie (& Marta Kubišová)
Ona:
Ta vaše bledost, ta bledost vašich lící
Ta bledost předčí bílou voskovici
Co se to děje pod vaší jemnou kšticí
Svěřte se, princi, co je vám?
Ve jménu lásky, té lásky ve mně spící
Nenechte čekat smutnou prosebnici
Na vaše slovo, tu darovanou minci
Svěřte se, princi, co je vám?
Svěřte se, princi, co je vám?
Já už to vím, letěl tu smutek s křídlem havraním
Skryl slunce, které bezstarostně plálo
Zeptat se smím, zeptat se smím, aniž poraním
O čem se vám, princi, zdálo?
On:
Zdál se mi svět, v němž úsměv stárne želem
V němž za city se platí málem
Kde moudrost prohlásili za blázna
Kde každé slovo mluví do prázdna
Nánáná...
Ona:
No tak se vzmužte, bledý princi snílku Hamlete
V klášteře touhou Ofélie zmírá
Překročte stín, překročte stín, bázně prokleté
K čemu je bláhová víra
Když chybí čin
On:
Nanáá...
Oba:
Áaaa...
10. Stejně se to stane
Stejně se to stane
Vždyť k tomu všechno spěje
Všechno spěje k jedinýmu cíli
Ať si každej ze mne střílí
Stejně se to stane
To je na beton
Ňáký ten neutron se změní v pozitrón
A lidem rupne v bedně
Nebudou se hamžit bezvohledně
Světýlko jim v duši zabliká
Pak se vyhnou voklikám
A nebudou se hledat v mlze
Nebude nás život mrzet
Přestanem se koukat všedně
Až každýmu rupne v bedně
Až se mu tam rozsvítí
Jó, to bude důvod k napití
Až se to stane
No, tak se voholím
Pádž bude vyhlášena mimořádná neděle
A všude budou viset cedule
Přijď na kafe
Přijď na kus řeči
Tady se zdarma ze sobectví léčí
Ve skladech světa totiž došla lež