Ruce jako led
opustil jsi svět
Tak tiše, jak jsi žil
A pohřeb nemít po neděli
Snad by ve vsi nevěděli
Že jsi vůbec byl

A přesto jako jiný
Chtěls konat velké činy
Plán v tobě stokrát zrál
Však tys byl v jádru všední chlap
No a tím zůstals dál

Jen jeden dům svým synům dals
Lán nepřidals, jen bláto
Jen jeden dům třem synům dát
Málo je snad, ó táto

A tak jeden syn si sehnal džob
Až v městě L
Možná kromě své velké chuti pít
Sto plánů měl

I on by asi vykonal velkou věc
A hrdinou se stal
Jenže zemřel dřív
Byl v jádru všední chlap
No a tím zůstal dál

Jen jeden dům svým synům dals
Lán nepřidals, jen bláto
Jen jeden dům třem synům dát
Málo je snad, ó táto

Druhý ze tří synů tvých
Usadil se prý až někde v zámoří
Ale špatně, jak se povídá
Snášel hlad a příkoří

Měl kuráž nuže, dospěl i v muže
A byl by málem hrdinou se stal
Zemřel ale dřív
Než proslavil se činem
Obyčejným chlápkem zůstal dál

Jen jeden dům svým synům dals
Lán nepřidals, jen bláto
Jen jeden dům třem synům dát
Málo je snad, ó táto

Poslední z tvých synů
Zůstal v domě tvém sil a sklízel dál
Měl ženu a tři děti
A výdajů měl víc, nežli vůbec bral

On dřel a žil jak mnich
V očích synků svých
Hrdinou byl by rád
Neklel, co byl živ, jenže zestár dřív
Nežli moh se velkým stát

A tak ptám se tě, táto
Proč jsi myslel pouze na to
Co svým synům dát

Proč neřek jsi jim radši
Že v životě se stači
Krom práce jenom málo vykonat

A muž jak má žít, že dá se těžko zvážit
Jen podle toho, má-li o groš víc
A co je vlastně hrdinství
A kdy je z chlapa chlap -
Ó tos měl jim říct