1. Babeta

Malá Babetta šla do světa a krk za to dám
Že ta Babetta je popleta, vždyť já zůstal sám
Ona ani netuší, že mně sólo nesluší
A že bez ní se tu hloupě pletu
Chyťte tu Babettu, ať je tu se mnou
Babetta šla do světa, já říkám: „Tak ať!”
Jseš plnoletá, běž do světa a pak se zpátky vrať
Denně až se začne stmívat, budu vzpomínat a zpívat
Jak ta Babetta šla do světa a jak mám tu Babettu rád

Babetta až se zpátky vrátí, pozná, že chybila
A bude chtít mně vyplnit, co kdysi slíbila

Malá Babetta šla do světa a já doma bled
Ale ještě je tu naděje, že až pozná svět
Přijde na to, že je čas domů se vrátit zas
V duchu vidím, jak si volá taxi
Kde je ta Babetta, že se tak loudá
Znám tuhletu Babettu a krk za to dám
Že se do léta ta Babetta zas ráda vrátí k nám
Denně až se začne stmívat, budu vzpomínat a zpívat
Jak ta Babetta šla do světa a jak mám tu Babettu rád

Babetta až se zpátky vrátí, pozná, že chybila
A bude chtít mně vyplnit, co kdysi slíbila
Cha cha cha cha, co kdysi slíbila

Malá Babetta šla do světa, a tak jsem tu sám
Mě tu nechala, jak spěchala a já nevím, kam
Koupil jsem si v kiosku prvotřídní rákosku
A mě, můj ty Bože, baví to, že
Neví ta Babetta, že bude bita
Babetta šla do světa a vrátí se zpět
Možná za sedm, možná za osm nebo za padesát let
Já však čekat budu stále a zpívat si budu dále
Jak ta Babetta šla do světa a že zpátky vrátí se hned

Babetta až se zpátky vrátí, pozná, že chybila
A bude chtít mně vyplnit, co kdysi slíbila


2. Písnička pro Zuzanu

Zuzanó, chci ti jenom jednu větu
Jenom jednu prostou větu vyjevit
Zuzanó, na zahradě tvoje jméno
Z bílých květů vysázeno chtěl bych mít
Aby mi tvé jméno, Zuzana
Pod oknem vonělo od rána
(Ruva-ruva-ruva-ruva)

Až se večer bude stmívat, Zuzano
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
Na zahradě budu zpívat, Zuzano
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
Budu svojí písní tklivou
(Ta-rap-ta-rá-ra-ra-rap)
Lákat včelu meduchtivou
(Ta-rap-ta-rá-ra-ra-ram)
Aby slétla na tvé jméno
Zuzano, Zuzano, Zuzano, Zuzano

Ten med, který z tvého jména vysaje
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
Na medařské soutěži to vyhraje
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
Dej mi předem pusu, vzhledem k tomu
Že se sta-ne me-dem tvé jméno, Zuzano
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)

La-la-la-la, la-la-lalalala, la-la-lá
La-la-la-la, la-la-lalala, la-la-lá
Budu svojí písní tklivou
Lákat včelu meduchtivou
Aby slétla na tvé jméno
Zuzano, Zuzano, Zuzano, Zuzano

Ten med, který z tvého jména vysaje
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
Na medařské soutěži to vyhraje
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)

Dej mi předem pusu, vzhledem k tomu
Že se stane medem tvé jméno, Zuzano
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
Zuzanó, Zuzanó, Zuzanó, Zuzanó


3. Píseň pro Kristýnku

Stejně voní žluté květy šafránu
Jako tvoje vlasy, Kristýnko
Stejnou chuť má vítr, co je po ránu
Jako tvoje jméno, Kristýnko
Stejnou barvu, jako mívá oliva
Mají tvoje oči, Kristýnko
Stejně jako nouze mě to bolívá
Když ty nejsi se mnou, Kristýnko

Stejnou písní, jakou tlukou slavíci
Tluče tvoje srdce, Kristýnko
Tobě samo nebe slétlo do lící
Jak jsi krásná, moje Kristýnko

Jak je hladké portugalské hedvábí
Hladší je tvá paže, Kristýnko
Žádná jiná na světě mě nevábí
Já chci jenom tebe, Kristýnko

Tolik jasu žádná hvězda nemívá
Kolik je ho v tobě, Kristýnko
Tobě snad i v noci světla přebývá
Věnuj mi ho trochu, Kristýnko

Hezčí nežli karafiát v zahradě
Hezčí je tvůj úsměv, Kristýnko
Mám tě rád a ostatní je nasnadě
Chci být navždy s tebou, Kristýnko


4. Cecílie

Já se rád pasu (lapasu)
Pohledem na krásu tenkou v pasu (v pasu)
Rád šel bych cestou necestou
Za v pasu tenkou nevěstou, jakou je
Cecílie, co žije na Moravě, tam co je Dyje
Cecílie, oči pomněnek a tváře magnolie
Kdyby chtěla, na každým prstu tak deset by jich měla
Když se usměje, roztajou závěje, celý svět okřeje

I ten Romeo Julii dal by za Cecílii
Cecílie to fuldouzr a kombajn v jednom těle
Cecílie nohou seje, rukou pleje, hubou mele

Ale zrovna nedávno jsem byl na brigádě a co vidím
Cecílie tam dojí krávu vzhůru nohama
Povídám Cecílie, co to je za nápad, dojit krávu vzhůru nohama
A ona povídá, to je zlepšovák
Já chci, aby ta smetana z toho vemene vyšla ven první

I ten Romeo Julii dal by za Cecílii
Cecílie, když se špatně vyspí, syčí jako zmije
A pak bije, kde jsou pomněnky a kde je magnolie
Málo stačí a Cecílii narostou hlavy dračí
Leč za chvíli moje Cecílie zas jako lilie
Pro tu proměnu vzal jsem si za ženu Cecílii


5. Jezebel

Jezebel!
Kde vzal se v tobě ten žár
Kdo dal tvým bokům tvar?
Ďábel sám stvořil tě z požárů

V tvých očích jsou roje včel, ó, Jezebel
Ďábel sám, chopil tě do spárů

Kdo ve tvých ňadrech dlí pomstou posedlý
Kdo v tvé kráse skrývá se?
Ďábel sám, Jezebel, já tě znám!

Vtělil se v duši tvou jak hrůza před bitvou
Ďábel sám, strůjce všech nesvárů
Pán všech pekel jednou za sto let se na svět rozvzteklí
A proto anděl vzlét, a proto anděl vzlét z předpeklí

Hříšný anděl ztratil z křídel třpyt a nemá svatozář
Však co mu nelze vzít, ach, co mu nelze vzít, tvou tvář

Jezebél!
V tvých loktech je můj ráj
A o mou duši hraj
Ať v tvé kráse skrývá se ďábel sám
Jezebel, já tě znám!

I když už jasně vím
Že lidstvu kouzlem tvým
Ďábel sám splácí dluh, jsi můj bůh!

Jezebel, Jezebel, Jezebél!


6. Tereza

Tereza, jedině Tereza
Měla by slyšet píseň mou
Ostatní prominou
Nestojím o jinou
Jen pro tu jedinou
Chci tady žít a zpívat

Tereza, jedině Tereza
Je toho pravou příčinou
Že tady statečně
Hrdě a zbytečně
Do větru zpívám píseň mou

Možná, za rok, za dva že pozná
Kdo měl její úsměvy rád
Láska že je sladká a hrozná
Když se dostaví nečekaně a jednostranně

Terezo, přečti si, Terezo
Otázku, kterou v očích mám
Nápisem tiskacím
K tobě se obracím
A ty víš předem, nač se ptám


7. Barbarella

On:
Když Barbarella leží a spinká v ten čas
Je půvabná a svěží a každý by žas
A uvěřil mi stěží to, co vím jen já
Ta dívka, co spí v těle ďábla, no ďábla že má

Když Barbarella tančí a bubínek zní
Tu všichni muži zjančí a ženou se k ní
A zvou ji vlídně k ranči a na golf či šach
A já na to koukám jak blázen, jak blázen a vrah

Sbor:
Dál plyne po nebi jediný dým

On:
Já vím, já vím, já vím, já vím
Že Barbarella dosud je ničí a všech
A že je to můj osud a smůla a pech
A že mě jednou zničí a že bych moh snad
I já kvůli ní někdy ďáblem, i ďáblem se stát

Sbor:
Ďábel z hor, ďábel z hor, ďábel z hor
Ďábel z hor, ďábel z hor

On:
Nebe, peklo, duši, tělo
Barbarello, dej, dej, dej
Co jsi všechno v noci dělala...


8. Barborka

V naší ulici se lidé trousí
Bezvousí i ti, co mají vousy
Všichni chodí sem a pod balkónem
Čekají, potají, až vyjde Barborka ven

Barborko, Barborko otevři okno
Dneska je hezký den
Na okno ti zaťukalo ráno
Tak honem podívej se ven

Všichni tvý ctitelé tam pod tím oknem
Teď právě mají sjezd
Každý z nich se připravuje dávno
O velké lásce řeč pronést

Nevědí, že srdce máš už zadané
A že právě proto každému odpovíš ne

Barborko, řekni všem, že se tvůj úsměv
Jen na mě usmívá
Ve dne, v noci, večer, ba i ráno
Jsi pro mě ty a jenom ty
No vážně ty, a jedině ty
Barborko, ty jediná

Nevědí, že srdce máš už zadané
A že právě proto každému odpovíš ne

Barborko, řekni všem, že se tvůj úsměv
Jen na mě usmívá
Ve dne, v noci, večer, ba i ráno
Jsi pro mě ty a jenom ty
No vážně ty, a jenom ty
Barborko, ty jediná


9. Katarína

Na konci dnů, moje milá, když campanilla zvoní
Můj věrný kůň, noci kamarád, nese mě tmou
Rovnou za tebou cestou vašich koní
Tak jako já, na světě je rád
Hola hou, pojednou
Začnou mi hvězdy na kytary hrát

Ty jsi má jediná Katarína
Ty nosíš v kadeřích zlato vína
Tvoje oči jsou tůně nadějí
Srdce mé v moci tvé zapomíná
To, co dýchám, je vůně šalvějí
Katarín, Katarín, Katarína

Kdybych byl já Pancho Villa
Dávno bys byla mojí
Nestál bych sám v koutě zahrady
Takhle se smím jenom dívat
Zpívat se člověk bojí
Pod balkonem něžné balady
Přijď za mou ozvěnou
Rozdám ti svého srdce poklady

Ty jsi má jediná Katarína
Ty nosíš v kadeřích zlato vína
Tvoje oči jsou tůně nadějí
Srdce mé v moci tvé zapomíná
To, co dýchám, je vůně šalvějí
Katarín, Katarín, Katarína


10. Píseň pro Agnes

Ráno s písní skřivaní
Zvon, co znám ho ze spaní
Letní žár i sníh
Dětský pláč a smích

Hříčky, hříčky v kamení
U té, co vím, kde pramení
Břízky vlídných dní
Ve tvém jménu zní:

Ágnes, Ágnes, já je zkouším hrát
Ágnes, Ágnes, mám tvé jméno rád!
Zvonky bílých stád
Tůň i vodopád

Názvuk příštích dní
Ve tvém jménu zní:
Ágnes, Ágnes, já je zkouším hrát
Ágnes, Ágnes, mám tvé jméno rád!


11. Veronika

Ó, Vero, Veroniko, ó, Vero, Veroniko
Zlé je to se mnou, co ty víš, co ty víš
Jak kytka v chladnu sám tady chřadnu
Vážně i v žertu posílám k čertu
To, že ty nejsi blíž

Ó, Vero, Veroniko
Láska na dálku, to je hrob, to je hrob!
Nudím se tady, přes klady mám i vady
Jak u všech všady mám si říci: Stop!

Na sta krásných pavu-činek
Okolo mne spřádá síť
Odvádí mne od vzpomínek
Mlčky říká: Chyť se, chyť!

Ó, Vero, Veroniko
Zlé je to se mnou, proč si lhát, proč si lhát?
Proč jsou tu jiné a jenom, jenom ty ne
A proč tě mám tolik rád, tolik rád
A proč tě mám tolik rád?


12. Běž Báro spát

Když já poznal Báru
Byla ještě dítě
Malá dáma, tuze zvídavá
Tenkrát její táta
Říkal důležitě
Jak to vždycky táta říkává:

Běž, Báro, spát
Ó, běž, Báro, spát
Marně všechny finty zkoušíš
Já je dávno zvlád
Běž, Báro, číst
Úkol si, Báro, psát
Tenhle film je s hvězdičkou
A musíš brzo ráno vstát
Běz, Báro, spát

Pozděj v sedmnácti
Jela v létě s námi
Chtěla se mnou
Koukat na měsíc
Já jí řek vážně
Tvůj táta je můj známý
Pak měl jsem sílu
Jí jen dlouze říct:

Běž, Báro, spát
Ó, běž, Báro, spát
Marně všechny finty zkoušíš
Já je dávno zvlád
Běž, Báro, číst
Úkol si, Báro, psát
Tenhle film je s hvězdičkou
A musíš brzo ráno vstát
Běz, Báro, spát

Byl jsem hloupej chlap
Pak vídával jsem Báru
Všim si, jak je
Vážně veliká
Jak jezdí v pátek
S jiným v jeho fáru
Protože jí zřejmě neříká:

Běž, Báro, spát
Ó, běž, Báro, spát
Marně všechny finty zkoušíš
Já je dávno zvlád
Běž, Báro, číst
Úkol si, Báro, psát
Tenhle film je s hvězdičkou
A musíš brzo ráno vstát
Běz, Báro, spát