1. Pražský chodec
2. Přijďte sem k nám
3. Usměvavý hřbitov
4. Opuštěné nádraží


1. Pražský chodec

Když přijde večer a hvězdy vyjdou
Krásně se bloumá Národní třídou
Tma prstem sahá na klenbu temnou
A celá Praha zpívá si se mnou

Staré Město, Nové Město, Malá Strana, Vyšehrad
Kolik čtvrtí, tolik lásek, všechny je mám stejně rád
Znám každou spáru chodníku
Jak v Dejvicích, tak v Bráníku

Prošel jsem to nejmíň tisíckrát
Já bez Prahy bych, věřte mi
Už nebyl šťasten na zemi
Mám to město nade všechno rád

Já bez Prahy bych, věřte mi
Už nebyl šťasten na zemi
Mám tohle město nade všechno rád


2. Přijďte sem k nám

Kdo chodí sám a věčně na patách smůlu má
Ten může jít sem k nám
Krk na to dám, že bude odevšad zpátky chtít
Zpátky chtít, sem k nám

Jak uslyší tu muziku, co ulicemi bzučí
S tímhle městem ve mžiku si padne do náručí
Já to tu znám, pro něj lampy budou plát
Lidé se smát, auta troubit
Slunce hřát a kapely hrát

To chce sem k nám a bydlet v podkroví
Sem k nám a mraky zrůžoví
Sem k nám, kde člověk život má rád
Kdo chodí sám, i když mu na lidech záleží
Ten může jít sem k nám
Kdo v hlavě má za šesták vtipu
Ať přijde žít, přijde žít sem k nám

Jak do těla mu jednou vjede půvab našich věží
Ubránit se nedovede, rozloučí se stěží
Já to tu znám, jarní smítku na kabát může si dát
Na zeď báseň křídou psát a s dětmi si hrát

Jářku, sem k nám přijďte, vy bláhoví
Sem k nám a mraky zrůžoví
Sem k nám, kde člověk život má rád


3. Usměvavý hřbitov

Až bude svítit měsíc plavý
Půjdem se projít já a ty
Na starý hřbitov usměvavý
Kde v létě voní akáty

A budem bloudit mezi hroby
Na kterých měkce leží stín
A větve stromů kříže zdobí
Jak nejkrásnější baldachýn

A budem dýchat les a smolu
Vzduch provoněný nedělí
A budem vědět, že jsme spolu
A že až smrt nás rozdělí

Sem oba přijdem složit hlavy
A do snů jako dnes
Nám bude svítit měsíc plavý
A z dálky šumět jez
Dál bude svítit měsíc plavý
A z dálky šumět jez

A budem dýchat les a smolu
Vzduch provoněný nedělí
A budem vědět, že jsme spolu
A že až smrt nás rozdělí

Sem oba přijdem složit hlavy
A do snů jako dnes
Nám bude svítit měsíc plavý
A z dálky šumět jez
Dál bude svítit měsíc plavý
A z dálky šumět jez


4. Opuštěné nádraží

Padá tma a v drátech vítr zpívá
Vzpomínky někam zapadly
Lucerna dlouhým stínem kývá
Na osamělé zábradlí

Padá tma a v drátech vítr sviští
Vlak smutně píská zdaleka
Na opuštěném nástupišti
Snad na něj nikdo nečeká, jen já

Stojím na temném nádraží
Celý svět na mě nevraží
Pročpak jsem vlastně tolik sám
Chtěl bych jet domů, nemám kam

Kde je mé doma, kdo mi tohle poví
To místo, co má každý z nás
Ten známý koutek, voňavý a snový
Řekněte mi to prosím vás

Stojím na temném nádraží
Někdo mě hladí po paži
Už tady nejsem tolik sám
A vlastně nikam nespěchám
A vlastně nikam nespěchám
A vlastně nikam nespěchám