1. Souvenirs (Suvenýr)
2. Pondělní blues
3. Píseň o koni (& Jiří Suchý, Pavlína Filipovská)
4. Kočka na okně (& Eva Pilarová)
5. Mister Rock a Mister Roll
6. Barborka
7. Vzpomínky mi zůstanou
8. Třistapětašedesátkrát
9. Jezebel
10. Moje neštěstí
11. Veronika (& Karel Štědrý)
12. Náš táborák
13. Jen se s písničkou smát (& Helena Vondráčková)
14. Čtyři koňský kopyta
15. Sedm dostavníků
16. Úžasná láska
17. Mě zmáhá hic
18. Už modrej činžák zhas
19. Píseň Ofélie (& Marta Kubišová)
20. Tisíc mil (& Helena Vondráčková)
21. Příboj
22. Má živá voda
23. Já miluji jen vás
24. Šumařinka
25. Zazpívej si po ránu


1. Souvenirs (Suvenýr)

Suvenýr, suvenýr z Říma, z Paříže i z Cannes
Bez vzpomínky nelze odjet, mám těch krámů plný krám
Tady je dýmka Harold Flynna
Byl sedmi moří pán
Obojek Rin Tin Tina, ve kterém byl filmován
Suvenýr, suvenýr vskutku žádný brak
Zde je prsten Grety Garbo, Chevalierův žérarďák
Vous, jenž mi daroval Jan Werich
Nesahej, kluku, na ten knír
Já tu nejsem pro plezír, suvenýr, suvenýr

Suvenýr, suvenýr, kupte dřív, než rozprodám
Lollobrigidina smlouva, v rohu její autogram
Zde pravá Chaplinova bota, ta levá v muzeu je kdes
Mám tu rady do života od těch nejslavnějších hvězd
Suvenýr, suvenýr, slavný výčet ztrát
Je zde pozlacená trubka, na níž se Armstrong učil hrát
Že všude něco zapomněli, těch slavných bylo prokletí
Suvenýr, suvenýr dvacátého století


2. Pondělní blues

Někdy se probudím, probudím se
A co vidím, že celý svět má modrošedý nádech
A mě pořád, pořád jenom píchá v zádech
Já vím, že je to tím, že je pondělí

Vím, že to dnes není naposledy
Co celý svět zamračený zdá se
Co vidím celý svět modrošedý
Vím, že za týden to bude zase
Zase se probudím, probudím se
A co uvidím, že celý svět
Bude mít modrošedý nádech
A mě pořád pořád, pořád
Jenom bude píchat v zádech
Já vím, že je to tím, že je zase pondělí

Jindy se probudím, probudím se
A co vidím...


3. Píseň o koni (& Jiří Suchý, Pavlína Filipovská)

A proto odpouští má láska mému koni
Na cestě vod tebe tu jeho loudavost
Vždyť když tě vopustím, nač spěchat, co nás honí
Dokud se nevracím, je na spěch času dost

Ale co omluví pak toho ubožáka
Až se mi bude zdát pomalej každej let
Až bych i na vichru, až bych i s křídly ptáka
Vždy ještě žil a štval ostruhou koně vpřed

Potom už žádnej kůň nepostačí mé touze
A ona zrozená z nejčistší lásky mé
Jak oheň bez těla dá se v let ržajíc dlouze
Mé herce láska má pro lásku promine
Že kdysi nechtěla vod tebe ani jít
Já k tobě poletím a koně nechám být


4. Kočka na okně (& Eva Pilarová)

La-la-la-lá-la-la, la-la-la-lá-la-la
La-la-la-la-lá-la

Na okně seděla kočka, byl horký letní den
Na okně seděla kočka a koukala se ven

Byl horký letní den a kdekdo chodil bos
Na okně seděla kočka, venku zpíval kos

Byl horký letní den a celý svět se smál
A mně veselý sen se pod jabloní zdál
A celý svět se smál, vidím to jako dnes
Na okně seděla kočka a venku štěkal pes


5. Mister Rock a Mister Roll

Nikdo neví, kdo to je, mister Rock a mister Roll
Nedají nám pokoje
Mister Rock a mister Roll

Všude ty dva zvou
Tam, kde ti dva jsou
Tam se ničí, jen to fičí
Vše, co padne do rukou

Když pak za čas vychladnou mozky, mozky
Ze stolů a židlí jsou trosky, trosky
Hned se začne řešiti, kdo to bude platiti
Budete se diviti
Nikdo s tím nic nechce míti

Vyřešíme todle drama jednou větou
Lahve se nám pod nohama sice pletou
My však vinu nevidíme ve víně
Víno je v tom, jak se říká nevinně

Za todle dráma, jak praví fáma
Může jen, může jen mister Rock a mister Roll
Může jen, může jen mister Rock a mister Roll


6. Barborka

V naší ulici se lidé trousí
Bezvousí i ti, co mají vousy
Všichni chodí sem a pod balkónem
Čekají, potají, až vyjde Barborka ven

Barborko, Barborko otevři okno
Dneska je hezký den
Na okno ti zaťukalo ráno
Tak honem podívej se ven

Všichni tvý ctitelé tam pod tím oknem
Teď právě mají sjezd
Každý z nich se připravuje dávno
O velké lásce řeč pronést

Nevědí, že srdce máš už zadané
A že právě proto každému odpovíš ne

Barborko, řekni všem, že se ten úsměv
Jen na mě usmívá
Ve dne, v noci, večer, ba i ráno
Jsi pro mě ty a jenom ty
No vážně ty, a jedině ty
Barborko, ty jediná

Nevědí, že srdce máš už zadané
A že právě proto každému odpovíš ne

Barborko, řekni všem, že se tvůj úsměv
Jen na mě usmívá
Ve dne, v noci, večer, ba i ráno
Jsi pro mě ty a jenom ty
No vážně ty, a jenom ty
Barborko, ty jediná


7. Vzpomínky mi zůstanou

Šel čas jak říční proud
Den za dnem, týden, věk
V mém srdci zůstal kout
Kde kvete záhon dávných vzpomínek

Čas naši lásku svál
Jak vítr tenkou nit
I trošku snů mi vzal
Však sotva vzpomínky mi může vzít

Jen se, moje milá, dobře měj
Mě už nebolí být sám
Teď už rád a bez lítosti
Vzpomínám

Čas naši lásku svál
Jak z peří utkanou
Však louky voní dál
A moje vzpomínky mně zůstanou dál
A navždycky mně zůstanou


8. Třistapětašedesátkrát

Den co den má ten můj kalendář
Den co den má zcela novou tvář
Třistapětašedesátkrát vím
Že den co den slunce objevím

Slunce je v pozdravu
Slunce je v hnízdě kosím
Sluneční soustavu
Já v sobě denně nosím
Proto se usmívám
Den co den v sobě slunce mám

Třistapětašedesátkrát rok
Dnes a denně mění ten svůj krok
Třistapětašedesáte dní
Náladu mám, ta se nemění

Třistapětašedesátkrát
Třistapětašedesátkrát já vám zářím

Zpívám stále, zpívám celý rok
Třistapětašedesáte slok
Dalekohled ani mikroskop
Netřeba mít, stačí jenom chtít
A v slunci třistapětašedesátkrát
Rád budu se hřát

Třistapětašedesátkrát rok
Dnes a denně mění ten svůj krok
Třistapětašedesáte dní
Náladu mám, ta se nemění

Třistapětašedesátkrát
Třistapětašedesátkrát já vám zářím

Zpívám stále, zpívám celý rok
Třistapětašedesáte slok
Dalekohled ani mikroskop
Netřeba mít, stačí jenom chtít
A v slunci třistapětašedesátkrát
Rád budu se hřát


9. Jezebel

Jezabel! Jezabel!
Kde vzal se v tobě ten žár
Kdo dal tvým bokům tvar?
Ďábel sám stvořil tě z požárů

V tvých očích jsou roje včel, Jezabel
Ďábel sám, chopil tě do spárů

Kdo ve tvých ňadrech dlí pomstou posedlý
Kdo v tvé kráse skrývá se?
Ďábel sám, ďábel sám
Jezabel, já tě znám!

A vtělil se v duši tvou jak hrůza před bitvou
Ďábel sám, strůjce všech nesvárů
Pán všech pekel jednou za sto let se na svět rozvzteklí
A proto anděl vzlét, proto anděl vzlét z předpeklí

Hříšný anděl ztratil z křídel třpyt a nemá svatozář
Však co mu nelze vzít, co mu nelze vzít, tvou tvář

Jezabel!
V tvých loktech je můj ráj
O mou duši hraj
Ať v tvé kráse skrývá se ďábel sám, ďábel sám
Jezabel, já tě znám!

A i když už jasně vím
Že lidstvu kouzlem tvým
Ďábel sám splácí dluh, jsi můj bůh!

Jezabel, Jezabel, Jezabél!


10. Moje neštěstí

Ty jsi byla moje neštěstí
Já jsem myslel, že mým štěstím jseš
Dal se vaší krásou unésti
Tys však řekla, že mou nebudeš

Jiný ti asi líbá teď řasy a šeptá svoje vyznání
On tady pláče a rve si vlasy, srdce mu hrany vyzvání
Protože to pochopí jenom lakýrník
Co jen černou barvou natírá
Já jsem si na tebe tolik zvyk
Až myšlenka strašná dotírá

Vy jste na něj hrozně ošklivá, žes mi řekla
Že jste řekla, žes mi řekla, že mou nebudeš

Jiný ti asi líbá teď řasy a šeptá svoje vyznání
On tady pláče a rve si vlasy, srdce mu hrany vyzvání
Že jste byla jeho neštěstí
Já jsem věřil, že mým štěstím jseš
Já jsem si na tebe tolik zvyk
Až myšlenka strašná dotírá

Vy jste na něj hrozně ošklivá, žes mi řekla
Že jste řekla, žes mi řekla, že mou nebudeš


11. Veronika (& Karel Štědrý)

Ó, Vero, Veroniko, ó, Vero, Veroniko
Zlé je to se mnou, co ty víš, co ty víš
Jak kytka v chladnu sám tady chřadnu
Vážně i v žertu posílám k čertu
To, že ty nejsi blíž

Ó, Vero, Veroniko
Láska na dálku, to je hrob, to je hrob!
Nudím se tady, přes klady mám i vady
Jak u všech všady mám si říci: Stop!

Na sta krásných pavu-činek
Okolo mne spřádá síť
Odvádí mne od vzpomínek
Mlčky říká: Chyť se, chyť!

Ó, Vero, Veroniko
Zlé je to se mnou, proč si lhát, proč si lhát?
Proč jsou tu jiné a jenom, jenom ty ne
A proč tě mám tolik rád, tolik rád
A proč tě mám tolik rád?


12. Náš táborák

La-la-la, la-á, la-lá-la, la-á
La-la-la, la-á, la-la-á, la-la-la

Pod strání les černý jak mrak
V tom lese růžička, červená, maličká
Náš táborák, hm, hm, hm-hm-hm-hm-hm, náš táborák

La-la-la, la-á, la-lá-la, la-á
La-la-la, la-á, la-la-á, la-la-la

Je jako sen, ohnivý mák, jak hvězda rozkvetlá
Do krásy, do světla, náš táborák
Hm, hm, hm-hm-hm-hm-hm, náš táborák

La-la-la, la-á, la-lá-la, la-á
La-la-la, la-á, la-la-á, la-la-la

Všude je klid, spí už i pták
Jen nebe nad námi zalévá jiskrami
Náš táborák, hm, hm
Hm-hm-hm-hm-hm, náš táborák, hm, hm
Hm-hm-hm-hm-hm, náš táborák...


13. Jen se s písničkou smát (& Helena Vondráčková)

On:
Jen se s písničkou smát
A hned z bouřky je zářivý den
A vítr jak fén
Začne teple vát

Ona:
Jen se s písničkou smát
A hned víš, jaký zázrak je smích
I mrazivý sníh bude pod ním tát

On:
A tak zpívej radši
Ať hloupí se mračí
Vždyť tvář si znešvaří
Ti, co vážně se jen tváří

Ona:
Jen se s písničkou smát
Vždycky náramně může si žít
A príma se mít
Ten, kdo má život rád

On:
A tak zpívej radši
Ať hloupí se mračí
Vždyť tvář si znešvaří
Ti, co vážně se jen tváří

Ona:
Jen se s písničkou smát
On:
Vždycky náramně může si žít
Oba:
A príma se mít
Ten, kdo má život rád


14. Čtyři koňský kopyta

Čtyři koňský kopyta
Tmou mou krajinou zvoní
Luna do dna dopitá
Stříbro po kapkách roní
Srdce tluče pod vestou
Noc je jako já mladá
Jedu cestou necestou
Prach mi do očí padá

Místo mě teď u spících stád
Hlídá ostnatej drát
Mně se nechce, jedu radši k ní

Svědomí mě netíží
Koňský kopyta dupou
Shůry si mě prohlíží
Pámbů hvězdnatou lupou
Starý sedlo vrzavý
Hou-hou pode mnou zpívá
Už mě vážně nebaví
Stáj a ohrada křivá

Místo mě teď u spících stád
Hlídá ostnatej drát
Mně se nechce, jedu radši k tý
Co mám rád

Místo mě teď u spících stád
Hlídá vostnatej drát
Snad to stačí, jedu radši k tý
Co mám rád

Á-á-á-á, á-a-a-a-a
Á-á-á-á-a, á-a-a-a-á...


15. Sedm dostavníků

Plání se blíží sedm dostavníků
Stačí jen mávnout a jeden zastaví
Sveze mě dál za pár dobrejch slov a díků
Ten kočí, co má modrý oči laskavý

Heja heja hou, dlouhá bude cesta
Dlouhá jako píseň, co mě napadá
Heja heja hou, sám když někdy stojím
Sám proti slunci, který právě zapadá

Vím, že se hvězdy dneska nerozsvítí
Neklidní ptáci maj hlasy hádavý
Vyprahlá tráva už velký deště cítí
Ty deště, co i moje stopy zaplaví

Heja heja hou, dlouhá bude cesta
Dlouhá jako píseň, co mě napadá
Heja heja hou, sám když někdy stojím
Sám proti slunci, který právě zapadá

Plání se blíží sedm dostavníků
Stačí jen mávnout a jeden zastaví
Sveze mě dál za pár dobrejch slov a díků
Ten kočí, co má modrý oči laskavý


16. Úžasná láska

Ta láska prý jako sen je úžasná, ó úžasná
Říkají
Když bledne noc, hasne den, je úžasná, ó úžasná
Každý říká

Mně zvony v srdci zvoní
Ač nečetla jsem o ní
Jen z vyprávění vím, že jak sen je krásná
Že cesta s ní světem prý je úžasná, úžasná
Kdo ji znají, říkají

Mně zvony v srdci zvoní
Ač nečetla jsem o ní
Jen z vyprávění vím, že jak sen je krásná
Že cesta s ní světem prý je úžasná, úžasná
Kdo ji znají, říkají


17. Mě zmáhá hic

Mě zmáhá hic, mě zmáhá hic
Já chtěl na flám se svou žábou dnes jít
Já místo znám, kam jsem dneska chtěl jít

Já chtěl na flám se svou žábou dnes jít
Já místo znám, kam jsem dneska chtěl jít
Radši skejsnu sám, nežli dnes někam jít
Poněvadž mě zmáhá hic

(Mě zmáhá hic, mě zmáhá hic)
Já mám ji rád, žábu, s kterou mám jít
Já chtěl se smát, večer někam s ní jít

Já mám ji rád, žábu, s kterou mám jít
Já chtěl se smát, večer někam s ní jít
Proč mám tu lhát, já nemůžu jít
Poněvadž mě zmáhá hic

(To parno přec musí ti vzít)
(Chuť do hry, sotva se plouží dál)
(Když mu teploměr říká)
(Že na rtuť vedro je snad nad normál)
(Jó, to z tebe udělá lazara)
(A jsi namydlen, skuč jak skuč)

Všechny síly v týhle chvíli jsou fuč
(Ou, jú, jú, jú, ten hic, mě zmáhá hic)
(Mě zmáhá hic)

Mě zmáhá hic, mě zmáhá hic
Dnes byl bych rád řádil při tanci s ní
Já chtěl si dát rande navečer s ní

Dnes byl bych rád řádil při tanci s ní
Já chtěl si dát rande navečer s ní
Všeho mám se vzdát, vůbec nepůjdu s ní
Poněvadž mě zmáhá hic

(Mě zmáhá hic, mě zmáhá hic)
Já měl chuť mít mejdan do rána s ní
Teď mám tu hnít, místo abych šel s ní

Já měl chuť mít mejdan do rána s ní
Já mám teď hnít, místo abych šel s ní
Sotva můžu jít, slíz bych ostudu s ní
Poněvadž mě zmáhá hic

(To parno přec musí ti vzít chuť do hry)
(Sotva se plouží dál)
(Když mu teploměr říká, že na rtuť)
(Vedro je snad nad normál)

(Jó, to z tebe udělá lazara)
(Marně volal bys o pomoc)
(Tenhle čas ani špás)
(Žádnej muž nechce už)
(Za chvíli hicu vysílí se moc)

(Ou, jú, jú, jú, ten hic, tak zmá-há hic)
(Ou, jú, jú, jú, jú, ten hic!)


18. Už modrej činžák zhas

Už modrej činžák zhas
Já chodím kolem vás
A se mnou mráz
Pod oknem čeká na zázrak
Až lampa jenom tak
Z rozmaru na roletu
Tvou siluetu prozáří

Tam pod tou kouzelnou
Laternou magikou
Tvůj obraz snímám
Když do tmy zazáří

Už zvedáš útlé paže
A rozpouštíš si vlasy
A do uzle si vážeš
Ten chomáč ryzí krásy
Šat klouže z ramenou
Ty mizíš za stěnou
A jdeš spát, jen spát

Už modrej činžák zhas
Já chodím kolem vás
Tvůj obraz mizí
V tom okně k nebi blíž
Můj zázrak malý
Noc už halí a ty spíš

Šat klouže z ramenou
Ty mizíš za stěnou
A jdeš spát, jen spát

Už modrej činžák zhas
Já chodím kolem vás
Tvůj obraz mizí
V tom okně k nebi blíž
Můj zázrak malý
Noc už halí a ty spíš

A ty spíš, a ty spíš


19. Píseň Ofélie (& Marta Kubišová)

Ona:
Ta vaše bledost, ta bledost vašich lící
Ta bledost předčí bílou voskovici
Co se to děje pod vaší jemnou kšticí
Svěřte se, princi, co je vám?

Ve jménu lásky, té lásky ve mně spící
Nenechte čekat smutnou prosebnici
Na vaše slovo, tu darovanou minci
Svěřte se, princi, co je vám?

Svěřte se, princi, co je vám?

Já už to vím, letěl tu smutek s křídlem havraním
Skryl slunce, které bezstarostně plálo
Zeptat se smím, zeptat se smím, aniž poraním
O čem se vám, princi, zdálo?

On:
Zdál se mi svět, v němž úsměv stárne želem
V němž za city se platí málem
Kde moudrost prohlásili za blázna
Kde každé slovo mluví do prázdna

Nánáná...

Ona:
No tak se vzmužte, bledý princi snílku Hamlete
V klášteře touhou Ofélie zmírá
Překročte stín, překročte stín, bázně prokleté
K čemu je bláhová víra
Když chybí čin

On:
Nanáá...

Oba:
Áaaa...


20. Tisíc mil (& Helena Vondráčková)

Oba:
V nohách mám už tisíc mil
Stopy déšť a vítr smyl
A můj kůň i já jsme cestou znavení

Těch tisíc mil, těch tisíc mil
Má jeden směr a jeden cíl
Bílej dům, to malý bílý stavení

Waldemar:
Je tam stráň a příkrej sráz
Modrá tůň a bobří hráz
Táta s mámou, který věřej dětskejm snům

Oba:
Těch tisíc mil, těch tisíc mil
Má jeden směr a jeden cíl
Jeden cíl, ten starej známej bílej dům

Waldemar:
V nohách mám už tisíc mil
Teď mi zbejvá jen pár chvil
Cestu znám a ta se tam k nám nemění

Oba:
Tisíc mil, těch tisíc mil
Má jeden směr a jeden cíl
Bílej dům, to malý bílý stavení

Waldemar:
Kousek dál a já to vím
Uvidím už stoupat dým
Šikmej štít střechy čnít k nebesům

Oba:
Těch tisíc mil, těch tisíc mil
Má jeden směr a jeden cíl
Jeden cíl, ten starej známej bílej dům
Jeden cíl, ten starej známej bílej dům
Jeden cíl, ten starej známej bílej dům


21. Příboj

Příboj líbá pláž
A maják světla střílí
Měsíc albatros bílý
Vyšel na noční stráž
Ty se mi zdáš
Když moře zpívá chorál
Kdy odevzdáš příboji rudý korál
Možná až zaplaví celou pláž
Zaplaví celou pláž příboj

Příboj je čím dál blíž
Jen kousek pláže zbývá
A vítr v písku zpívá
O čem, to ty snad víš
Vždyť o mně sníš
A hoří v tobě požár
Ochutnat smíš příboje slaný pohár
A tím spíš teď, když je příboj blíž
Teď, když je příboj blíž
Čím dál blíž

Vždyť o mně sníš
A hoří v tobě požár
Ochutnat smíš
Příboje slaný pohár
A tím spíš
Teď, když je příboj blíž
Teď, když je příboj blíž
Čím dál blíž
Právě teď se mi zdáš
Příboj zaplavil pláž
Příboj...


22. Má živá voda

Proč se ráno ztrácíš jako bílý dým
Proč se šerem tratíš, jako ty stíny
Dávno už víš, proč bloumám pustým nábřežím
A proč se trápím dál nad verši svými

Vrať se mi, lásko, vrať, zas mi sílu dej
Přijď ke mně záhy, přijď, má lásko

Má jsi voda živá, má voňavá jíva
Radost má i můj prudký hněv
Oáza jsi v žízni, pohlazení v trýzni
Nářek můj i můj drsný zpěv

Má jsi voda živá, má voňavá jíva
Radost má i můj prudký hněv
Oáza jsi v žízni, pohlazení v trýzni
Nářek můj i můj drsný zpěv

Už zase hromy bouří, mraky nízko jdou
Nad lesy stoupá kouř a mně je úzko
Jen ty pro slunce můžeš tančit oblohou
Žádná jiná, jen ty, má lásko

Má jsi voda živá, má voňavá jíva
Radost má i můj prudký hněv
Oáza jsi v žízni, pohlazení v trýzni
Nářek můj i můj drsný zpěv

Má jsi voda živá, má voňavá jíva
Radost má i můj prudký hněv
Oáza jsi v žízni, pohlazení v trýzni
Nářek můj i můj drsný zpěv

La, la, la, la...


23. Já miluji jen vás

Já miluji jen vás
A vaše oči šedé
Že tolik je v nich krás
Jak v moře hlubinách

To slovy nikdo z vás
Povědět nedovede
Co očí jas
Ve šťastných hodinách

Já miluji jen vás
A vaše oči šedé
A choré srdce mé
Chce stále o vás snít

Vás, paní má spanilá
Chtěl bych líbat
A šedé oči vaše zřít


24. Šumařinka

Když k nám přijdou šumaři
Nic se mi v práci nedaří
To je ta muzika
Která hřála tatíka

Vždycky se mi líbila
Proto si zvykni, má milá
Že i já mám svůj den
Kdy chci slyšet rány na buben

Kdyby to vaši věděli
Kam já chodím v neděli, lásko má
Už by mě nechtěli
Dávám si hrát tu polku, kterou mám rád
I když to je jen šumařinka, pak teprv klidně jdu spát
Dávám si hrát tu polku, kterou mám rád
I když to je jen šumařinka, pak teprv klidně jdu spát


25. Zazpívej si po ránu

Kdyby se ti kolo zlámalo
A strážmistr pokutu ti dal
Kdyby se ti děvče vdávalo
Tak buď rád, že si ji někdo vzal...

Směj se z plných plic
Nestalo se nic...

A kdyby tě to někdy trápilo
Tak ti můžu pro útěchu říct...

Zazpívej si po ránu, zazpívej si večer
Budeš na tom mnohem líp, než kdyby jsi brečel
A proto:
Spal svý chmúry na popel, pak na tebe nevlezou
A ten popel popeláři ráno odvezou
A ten popel popeláři ráno odvezou...

Dívka, co ti schůzku slíbila
Teď se s jiným vede do polí
I když se ti tolik líbila
Dokaž jí, že tě to nebolí

Směj se z plných plic
Nestalo se nic...

A kdyby tě to někdy trápilo
Pak ti můžu pro útěchu říct...

Zazpívej si po ránu, zazpívej si večer
Budeš na tom mnohem líp, než kdyby jsi brečel
A proto:
Spal svý chmúry na popel, pak na tebe nevlezou
A ten popel popeláři ráno odvezou
A ten popel popeláři ráno odvezou...