No, každopádně musím prohlásit, že Semafor byla velká škola. To, co jsem se tam naučil, to pro mě mělo a má ohromnou cenu. Ať jsme dělali cokoliv, všechno jsme dělali s ohromným nadšením a velkou chutí.
A já myslím, že když někdo něco dělá s velkou chutí a s nadšením, tak že to musí dělat dobře.
Moh bych tady ještě vo těch létech povídat dlouho, ale to už bych se jenom opakoval.
Chvilku je veselo, chvilku je to zase vážný, no a chvilku je to legrace z vážnýho. Tak jako celej život. Ty chvilky se musí střídat, aby zůstala legrace legrací a smutek smutkem.
Kdyby byl člověk pořád jenom vítěz, tak by si toho za chvíli přestal vážit. A v tu chvíli by vlastně všechno úplně prohrál.