1. Pražský kominík
2. Černá duše
3. Pražská děvčata
4. Světová kapela (& Peter Norfolk)
5. Apolena
6. Pojďte, kočky
7. Hou a hou (Fantom Morrisvillu)
8. Vteřino, stůj
9. Samota
10. Achillova pata
11. Vrať se mi
12. Já bych si rád najal dům
13. Zlý trápení (& Helena Vondráčková, Karel Kopecký)
14. Bouřka
15. Má cesta
16. Barbarella
17. Rosalie
18. To bejval nádhernej čas
19. Patřím sem
20. Posázavský pacifik
21. Stará Kampa
22. Řeka naděje
23. Loutna
24. Lovecká píseň
25. Kdo má rád (& Olga Matušková)
26. Zazpívej si po ránu


1. Pražský kominík

Jsem pražský kominík a tuze se tím chlubím
Že právě v Praze, saze hubím
Jsem pražský kominík a z lásky k Praze zpívám
A její saze jí snáze z tváří smývám

Když Tě, Praho, paní zima sype cukrem vanilkovým
Taková mě závrať jímá, že to, Praho, nevypovím
Když Ti, Praho, měsíc květen uháčkuje krajky v bezu
Půvabem Tvým jsem tak spleten, že snad nevím, kudy lezu

Jsem pražský kominík a moje milá žárlí
To kvůli Tobě, Praho, kvůli Tobě
Snad vůbec netuší, snad vůbec netuší
Že vás mám rád stejnou měrou obě

Když Tě, Praho, paní zima sype cukrem vanilkovým
Taková mě závrať jímá, že to, Praho, nevypovím
Když Ti, Praho, měsíc květen uháčkuje krajky v bezu
Půvabem Tvým jsem tak spleten, že snad nevím, kudy lezu

Jsem pražský kominík a moje milá žárlí
To kvůli Tobě, Praho, kvůli Tobě
Snad vůbec netuší, snad vůbec netuší
Že vás mám rád stejnou měrou obě
Že vás mám rád


2. Černá duše

Osmnáct měla let a černé texasky
Když sedla na moped, mrkala na hochy, na hochy
Neboť měla černou duši
Věděla, že jí to sluší, sluší moc

Osmnáct měla let a klobouk od matky
Krom toho nosila vysoký, podpadky, podpadky
Neboť měla černou duši,
Věděla, že jí to sluší, věděla

Osmnáct měla let a vše, jak náleží
Zhlédla už filmů pět o zvrhlé mládeži
Zhlédla už filmů pět o zvrhlé mládeži
Anebo možná, že co na tom záleží

Osmnáct měla let a svetřík takový
Jako vy
Neboť máte černou duši
A víte, že vám to sluší, sluší moc

Osmnáct měla let a vše, jak náleží
Zhlédla už filmů pět o zvrhlé mládeži
Zhlédla už filmů pět o zvrhlé mládeži
Anebo možná, že co na tom záleží

Osmnáct měla let a svetřík takový
Jako vy
Neboť máte černou duši
A víte, že vám to sluší, sluší moc

Tak jako vy, tak jako vy, tak jako vy
Tak jako vy, tak jako vy, tak jako vy
Jako vy, jako vy, jako vy
Tak jako vy, vy, vy, no, no


3. Pražská děvčata

První, druhá, třetí, čtvrtá, pátá, šestá
Každá je hezká, snad sto ze sta
Jejich půvab násobí i krásu měst
Když jdeš Prahou, koukat nestačíš

Vždyť všude na ulici, na náměstí, na nábřeží
Děvčat je hezkých víc než věží
Tak jako film kolem běží
Stěží počítat je zkrátka nestačíš

Každá má švih a trochu pih
Ať potkáš kteroukoliv z nich
Vždy jí kouká z očí smích
Je jich tolik, že se ti zdá
Že jsi do vosího hnízda pích

No první, druhá, třetí, čtvrtá, pátá, šestá
Každá je hezká, snad sto ze sta
Určitě jsou chloubou města
Klidně na tohleto mohu vzíti jed
Já se přiznám, že se nesta-
Že se po Praze nestačím ohlížet

Lá...
Tap-tap-tara...
Lá-la-la...

Každá má švih a trochu pih
Ať potkáš kteroukoliv z nich
Vždy jí kouká z očí smích
Je jich tolik, že se ti zdá
Že jsi do vosího hnízda pích

No první, druhá, třetí, čtvrtá, pátá, šestá
Každá je hezká, snad sto ze sta
Určitě jsou chloubou města
Na tohleto mohu klidně vzíti je-e-ed
Já se přiznám, že se nesta-
Že se po Praze nestačím ohlížet
Že se po Praze nestačím ohlížet
Že se nestačím ohlížet
Lá-la-la-la-lá


4. Světová kapela (& Peter Norfolk)

Peter Norfolk:
[...]

Sbor:
Jdem světu k tanci hrát
Všem partám dáme mat

Waldemar Matuška:
Jed na to můžeš vzít
Že nám to bude znít

Sbor:
Tlouct bubny bude Jacques
Joe bude trumpeťák

Waldemar Matuška:
Já zmáčknu klárinet
A už to může jet

Peter Norfolk:
[...]

Waldemar Matuška:
K banju si stoupne Jacques
Hans přijde áčko dát
A kdo má hudbu rád
Ten může s námi hrát
Waldemar Matuška a Peter Norfolk:
Ten může s námi hrát


5. Apolena

Proč ta moje Apolena od hlavy až po kolena
V bílým rouchu zahalena dennodenně je
To ta moje Apolena, ta je nevinná
Ta se prostě v běhu světa nevyzná

Proto je ta bílá říza, vypadá jak bílá bříza
Jak je krásné, že zlobu lidskou nepozná
Proto je ta bílá říza, vypadá jak bílá bříza
Jak je krásné, že zlobu lidskou nepozná

To ta bílá barva v erbu, ta značí nevinnost
Člověk má těch zatracených ztrát dost a dost
Kdyby lidi tu na zemi v bílým byli zahaleni
Celý svět by byl všeho zla prostě prost
Kdyby lidi tu na zemi v bílým byli zahaleni
Celý svět by byl všeho zla prostě prost
Lá la la la lá la la la lá la la la lá la la la lá

To ta bílá barva v erbu, ta značí nevinnost
Člověk má těch zatracených ztrát dost a dost
Kdyby lidi tu na zemi v bílým byli zahaleni
Celý svět by byl všeho zla prostě prost
Kdyby lidi tu na zemi v bílým byli zahaleni
Celý svět by byl všeho zla prostě prost
Lá la la la lá la la la lá la la la lá la la la lá


6. Pojďte, kočky

Pojďte, kočky
Kočky s očky jako cvočky
Pojďte, kočky, či, či, či
Za mou písní kočičí

Pojďte, kočky
Tichounce jak sněžné vločky
Pojďte, kočky, za myší
Ať nás nikdo neslyší

Já jsem vlastně taky kočka
A mám kočky rád
Tohle bylo vždycky moje
Vodit si je do pokoje
Tam si s nima hrát

Pojďte přeci
V tomhle světě plným klecí
Platí dneska či, či, či
Zákon džungle kočičí

Člověk je tak trochu kočka
Co se plíží tmou
V každém z nás je na půl džberu
Kočičího charakteru

Až jde z toho strach
Že v nás žije Darwinova teorie
Svět je kočky málem hyn
Z kočičin a volovin

Řekla kočce druhá kočka
Že kdo počká, ten se dočká
Proto či, či, či, hou, hou, hou
Ať se kočky pudrujou


7. Hou a hou (Fantom Morrisvillu)

Až se to jednou hodí
Já budu velkej pán
Chci vodjet bílou lodí
Za modrej oceán
Tam nemá nikdo páru
Že z lapáku jsem plách
A můžu bejt i v báru
Jóó jako perskej šah

Hou hou hou, hou a hou a hou
Dokud můžu zpívat jupijé
Nikde se mi špatně nežije
Hou hou hou, hou a hou a hou
Až nebudu mít svoje jupijou
Tak ať si mě čerti vodnesou

Až koupím herku starou
Dvě pistole a pás
Žít začnu plnou parou
A budu samej špás
A whisky chci mít v sudu
A vestu koženou
A šerifovi budu
Jóó chodit za ženou

Hou hou hou, hou a hou a hou
Dokud můžu zpívat jupijé
Nikde se mi špatně nežije
Hou hou hou, hou a hou a hou
Až nebudu mít svoje jupijou
Tak ať si mě čerti vodnesou


8. Vteřino, stůj

Vteřino, stůj, ač nejsi zrovna krásná
Vypřáhni čas a zůstaň chvíli stát
A dej, ať se vrátí, ať je se mnou šťastna
Má milá, kterou mám rád
Ať prapor mám už sedraný a v cárech
Ať zítřek se mi ztrácí v temnotách
Ať mě sám ďábel drží ve svých spárech
Já neznám, neznám slovo „strach”

Když to má být, klidně ať přijde trest
Já jako muž budu ho nést
Ať přijde kat, ať přijde černá zeď
Budu se smát, prosím jen teď:

Vteřino, stůj a hvězdo má, ty záři
Jen žádný spěch, jen zůstaň chvíli stát
Mně se tu stýská po té známé tváři
Víš, po té, kterou mám rád
Kterou mám rád, kterou mám rád


9. Samota

Když se snese noc a voní fialy
Měsíc v tůni sítě rozmotá
Nic na světě palčivěji nepálí
Nežli samota

Když svým prachem hvězdy nebe popráší
V ztichlém křoví slavík zatluče
Myslím jenom na tebe, má nejdražší
Je mi smutno z prázdné náruče

Mám náruč prázdnou jako chudák dlaň
Tak pustou, jako prázdný dům
Tak bloumám po světě a platím lásce daň
Pro kterou přijdu jednou o rozum

Mám náruč prázdnou jako hluchý květ
A pustou, jako zprahlou step
Zpívám si potichu a smím jen závidět
Poduškám, jež sčítají tvůj tep

Chtěl bych tě unést bůhví kam
Na rosnou louku v podjaří
Snad se to jednou podaří
Teď ale prázdnou náruč mám

Mám náruč pustou jako mořskou pláň
Tak prázdnou, jako slepec zrak!
Zpívám si potichu a platím lásce daň
A celý svět je ztroskotaný vrak
Ztroskotaný vrak, ztroskotaný vrak


10. Achillova pata

Waldemar Matuška:
Odjakživa láska je s lidmi nerozlučně spjata
To je pravda pravdoucí, prastarého data
Pláli láskou horoucí, Křesomysl, Vojen, Mnata
Dal bych za ni, kdybych měl, tisíc uncí zlata

Sbor:
A kde je ta Achillova pata?

Waldemar Matuška:
To přijde

Mnohá hlava nevinná, okázale byla sťata
Když se láska ujala čestné funkce kata
Láska, to je pevnina, jenže zrádná jako blata
Bez ohledu mohla tít soudruha i brata

Sbor:
A kde je ta Achillova pata?

Waldemar Matuška:
Taky bude

Viďte, že pravda je to svatá, láska platí na knížata
Umí natotata paterčata zmást
A kluci, jak na nová vrata, věčně koukaj na děvčata
Jak ta pimprlata láska voní nám

Jak jsme řekli, láska je sliby odjakživa spjata
Podmaní si klaďase, ba i byrokrata
I to srdce nejtvrdší změkne rázem jako vata
Láska, to je člověčí

Sbor:
Kdo?

Waldemar Matuška:
Láska, to je člověčí

Sbor:
Co?

Waldemar Matuška:
Láska, to je člověčí Achillova pata

Sbor:
Konečně

Wademar Matuška:
Ach, Achillova pata
Ach, ach, Achillova pata
Ach, ach, ach, Achillova pata
Ach


11. Vrať se mi

Vrať se mi, tolik se trápím
Vzpomínky nedají mi spát
Já přistoupím na cokoliv
Bude zas všechno jako dřív
Vrať se mi, vrať se mi
Já tě mám rád

Vrať se mi, už se nevzdálím
Má milá, nemusíš se bát
Jako bych měl jít do války
Od očí visí korálky
Vrať se mi, vrať se mi
Já tě mám rád

Láska, jako život
Kde se vzal, tu se vzal
A já jsem zkušební pilot
A lítám si v tom dál

Vrať se mi, tolik se trápím
Vzpomínky nedají mi spát
Já přistoupím na cokoliv
Bude zas všechno jako dřív
Vrať se mi, vrať se mi
Já tě mám rád

Vrať se mi, už se nevzdálím
Má milá, nemusíš se bát
Jako bych měl jít do války
Od očí visí korálky
Vrať se mi, vrať se mi
Já tě mám rád


12. Já bych si rád najal dům

Já bych si rád najal dům
Kde bych moh žít jen svým snům
Celý stmělý, slepá okna v průčelí

S korouhvičkou na střeše
S půdou plnou veteše
Která čeká, až ji vítr pročeše

Ve sklepě bych našel dívku zazděnou
A plno sudů starých vín
Zahrál bych si na harfu opuštěnou
V erbu bych měl paví stí-ín

Myslívám si potajmu
Že až si ten dům pronajmu
Oběsím se samým štěstím na římse

Ve sklepě bych našel dívku zazděnou
A plno sudů starých vín
Zahrál bych si na harfu opuštěnou
V erbu bych měl paví stín

Myslívám si potajmu
Že až si ten dům pronajmu
Oběsím se samým štěstím na římse


13. Zlý trápení (& Helena Vondráčková, Karel Kopecký)

Helena Vondráčková:
Zlýho trápení Pán mě zbaví
Už neplač, malej můj a jdi si ven hrát
Tvá máma v ráji bude spát
Zlýho trápení Pán ji zbaví

Všichni:
Je nebe plný harf a zlatej má práh
Tam bude v mráčku spát jak v peřinkách
Zlýho trápení sám ji zbaví

Pán už mě volá, volá mě k sobě blíž
Zlýho trápení Pán mě zbaví
Už vidím jabloňovej háj
V něm boží mír a věčnej ráj

Zlýho trápení Pán mě zbaví
Pán už mě volá, volá mě k sobě blíž
Zlýho trápení Pán mě zbaví
Helena Vondráčková:
Zlýho trápení Pán mě zbaví


14. Bouřka

Když hrady z mraků se tvoří
A bouřka můj klid poruší
Když trubka troubí, že hoří
Tak dám si vatu do uší

Bouřku jsem nemíval rád už jako malý
Snad proto jen, že ničí a pálí
Proč bych měl jásat, když hoří
Já mám rád čistý ovzduší

Uhodí hrom a v tom všechno svůj smysl ztrácí
O korunu přijde strom a o svý hnízda ptáci
Když bouřka dozní pak v dáli
A vzduch má vůni moruší

Proudy vody cestou se valí
A zmatek v duši přehluší

Bouřku jsem nemíval rád už jako malý
Snad proto jen, že ničí a pálí
Proč bych měl jásat, když hoří
Já mám rád čistý ovzduší

Uhodí hrom a v tom všechno svůj smysl ztrácí
O korunu přijde strom a o svý hnízda ptáci
Když bouřka dozní pak v dáli
A vzduch má vůni moruší

Proud vody cestou se valí
A zmatek v duši přehluší
Lalala, lalala, lalala
Lalala, lalala, lalala


15. Má cesta

Má cesta je jako střecha příkrá
A kdekdo čeká už na můj pád
Přísahám vám, že bych se snad dírou v plotě přikrad
Jen bejt zas tam, kde to mám rád

S mou cestou jdu pořád v jedněch botách
Prej někdo řek, že jsem desperát
Přísahám vám, že bych se snad škvírou v okně protáh
Jen bejt zas tam, kde to mám rád

Mám to štěstí, že se vrátím
Dřív než se proboří most
Já si cestu domů krátím
Mám zkratek víc než dost

Čím blíž to k svýmu domu mám
Tím líp tu každej kámen znám
Má cesta je jako pentle modrá
Jen si ji do vlasů račte dát

Přísahám vám, že bych se snad houštím uměl prodrat
Jen bejt zas tam, kde to mám rád

Mám to štěstí, že se vrátím
Dřív než se proboří most
Já si cestu domů krátím
Mám zkratek víc nežli dost

Čím blíž to k svýmu domu mám
Tím líp tu každej kámen znám
Má cesta je jako nemoc vleklá
A nikdo neumí léky dát

Přísahám vám, že bych se snad z ráje nebo z pekla
Zas vrátil tam, kde to mám rád

Přísahám vám, že bych se snad z ráje nebo z pekla
Zas vrátil tam, kde to mám rád
Zas vrátil tam, kde to mám rád


16. Barbarella

On:
Když Barbarella leží a spinká v ten čas
Je půvabná a svěží a každý by žas
A uvěřil mi stěží to, co vím jen já
Ta dívka, co spí, v těle ďábla, no ďábla že má

Když Barbarella tančí a bubínek zní
Tu všichni muži zjančí a ženou se k ní
A zvou ji vlídně k ranči a na golf či šach
A já na to koukám jak blázen, jak blázen a vrah

Sbor:
Dál plyne po nebi jediný dým

On:
Já vím, já vím, já vím, já vím
Že Barbarella dosud je ničí a všech
A že je to můj osud a smůla a pech
A že mě jednou zničí a že bych moh snad
I já kvůli ní někdy ďáblem, i ďáblem se stát

Sbor:
Ďábel z hor, ďábel z hor, ďábel z hor
Ďábel z hor, ďábel z hor

On:
Nebe, peklo, duši, tělo
Barbarello, dej, dej, dej
Co jsi všechno v noci dělala...


17. Rosalie

Je první máj, je lásky čas
Vím, co mne tíží, sedlo a pás
Zatímco já tu potmě
Hlídám zlý oči šakalí
O pár mil dál ty spíš, Rosalie

Bez tý tvý hlavy plavý
Už mě dál život nebaví
O, Rosalie, ó, Rosalie
Tu tůň mejch citů nic nezkalí
Chci ti jen říct to, co mě trápí
Tři slova troufalý a zoufalý:
Mám rád Rosalie

Je letní žár a nikde stín
Prach v krku pálí jak špatnej gin
Já dál a dál sám v sobě zmáhám
To zrádný úskalí, a čím dál víc
Jsem sám, Rosalie

Bez tý tvý hlavy plavý
Už mě dál život nebaví
O, Rosalie, ó, Rosalie
Tu tůň mejch citů nic nezkalí
Chci ti jen říct to, co mě trápí
Tři slova troufalý a zoufalý:
Mám rád Rosalie

Už padá sníh a zuří mráz
Já se svou láskou jsem tady zas
To ale vím, než jívy v loukách
Se květy obalí, že budeš má
Ty zlá Rosalie

Bez tý tvý hlavy plavý
Už mě dál život nebaví
O, Rosalie, ó, Rosalie
Tu tůň mejch citů nic nezkalí

Chci ti jen říct to, co mě trápí
Tři slova troufalý a zoufalý:
Mám rád Rosalie
Mám rád Rosalie
Rosalie, Rosalie


18. To bejval nádhernej čas

Když mi šlo na šestnáct, to bejval nádhernej čas
To bejval nádhernej čas, kdy dívčí smích
Měl chuť tajemnou, ten lán přede mnou
Bejval z mělčích brázd, když mi šlo na šestnáct

Když jsem hrál v hospodách, ó, to byl nádhernej čas
To bejval nádhernej čas
Měl sedm krás tvůj vzdech i tvůj smích
Bylas můj první hřích
Vína džbán ho splách
Když jsem hrál v hospodách

Když jsem se slavným stal
To bejval nádhernej čas
Dal jsem jen úsměv a hlas těm zástupům žen
Nic víc jim nemoh dát, já z písní nezbohat
Sám v šatnách spal dál, když jsem se slavným stal

Až budu stár se ptát
Zač ten můj život vlastně stál
Kde je ten song, co jsem hrál, zda smysl má
Že vůbec někdy byl, řeknu: Fajn, že jsem žil
Já nic nepropás
I teď je nádhernej čas
Lá-la-la-la-la-lá, nádhernej čas


19. Patřím sem

Zas ten vítr, blázen, do vlasů mi vlít
Doma byls už dlouho, zkus to jinde žít

Vždycky měl jsem sklon spíš
Fandit šlápotám toulavým
Dneska nad svým hnízdem křídly třepotám
Ať si, kdo chce, touží tam anebo tam, já vím

Patřím sem, k těm svým starým stájím
Kde chléb nožem krájím a jsem, jaký jsem
Patřím sem, k těm zdím a k těm hřívám
Kde vím, komu zpívám
Kde jsem tím, kým jsem

Už jsem pískem brouzdal, oceánem plul
Křížem krážem zbrousil málem světa půl

Jen mě sváděj, poutej
Dálko, objetím lákavým
Stejně zpátky s houfem čápů odletím
Prostě mám rád zdejší trávu
To je tím, já vím

Patřím sem, k těm svým starým stájím
Kde chléb nožem krájím a
Jsem, jaký jsem
Patřím sem, k těm zdím a k těm hřívám
Kde vím, komu zpívám
Kde jsem tím, kým jsem


20. Posázavský pacifik

Co já jsem projel zemí, prošel koutů
Viděl z divů světa i ty největší
Ale říkám, pravou krásu, takovou tu
Kterou léta znám, tu nikde nepředčí
Kam se tehdá, když jsem slabý jako moucha
Nebo mám snad, jak mý známý říkaj, pech
Můžu dát, kde srdce řádně jak zvon bouchá
A mám síly dost a plíce jako měch

Když údolím se řítí Posázavský pacifik
Stezkou ocelových nítí, lesklejší než čepel dýk
Já se v téhle chvíli cítím zase jako uličník
Když údolím se řítí Posázavský pacifik

Stíny po skalách se pnou a hned se lámou
Až tam dolů, kde je zajme říční proud
A vzduch voní smolou, heřmánkem a slámou
V téhle chvíli se vám nechce odtud hnout
A co teprv, když se večer k spánku skládá
K nebi jiskry táboráku vystřelí
Tváře pálí, až se zimou třesou záda
Žádný komfort, ale je vám, věřte, líp

Modrou nocí jen tak zvědavě se kouká
Někdy sova, jindy příjde párek srn
Měsíc prochází se, kde je ve dne louka
Čeká, copak vyjde z vašich šesti strun
Kdyby někdo nabízel mi tísíc claimů
Celou Aljašku i šperky tepané
Jen ať mu ten kraj aspoň na dva týdny najmu
Řeknu, milej pane, tak to teda ne

Když údolím se řítí Posázavský pacifik
Stezkou ocelových nítí, lesklejší než čepel dýk
Já se v téhle chvíli cítím zase jako uličník
Když údolím řítí Posázavský pacifik

Lálálalálálálá, jsem zas jako uličník
Když údolím se řítí Posázavský pacifik


21. Stará Kampa

Starou Kampou chodím rád
Ještě dnes tu slyším hrát píseň známou
U Čertovky pod mostem
Patřilo k mým radostem chvíli stát
Starý mlýn a racků let
To je mého mládí svět, který láká
Každý kout já dobře znám
Proto se tam vracívám, vždycky rád

Znám v těch místech ranní svítání
Vím, jak večer zvony zní
Znám milenců kradmé líbání
Vím, jak řeka chvátá dlouhou poutí k nám
Voda ubíhá jak čas
Vracím se tam rád a zas, ke svým toulkám
Na Kampě jsem stálý host
Vede mě tam most kamenný

Pryč jsou trhy hrnčířů
Dnes jenom pár malířů tvoří dále
Kolik pláten vzniklo tu
Nikdo nemá paletu poslední
Láká tenhle kout
Mnohý chtěl by utonout v jeho kráse
Tahle krása staletá
Od věků je zakletá v kamení

Znám v těch místech ranní svítání
Vím, jak večer zvony zní
Znám milenců kradmé líbání
Vím, jak řeka chvátá dlouhou poutí k nám
Voda ubíhá jak čas
Vracím se tam rád a zas, ke svým toulkám
Na Kampě jsem stálý host
Vede mě tam most kamenný


22. Řeka naděje

Říkají, že jsi řeka smutná
A že tvá voda hořce chutná
Já ale piju ze tvých břehů
Dlouhými doušky, sladkou něhu - Vltavo

Šípková růže při tom spadla
Do vody jako do zrcadla
To keř ti poslal růži darem
Čím voní růže, voní jarem

Až jednou ti, co vzejdou z nás
Moudrý svět dostaví a s ním příští řád
Půjdeš dál i jim pod štíty chrámů
Mezi úly včel na sto harf a čel
Budou píseň záhy hrát

Jsi naše láska, naše víra
Třebaže dávno nejsi čirá
Vyšehrad ze své pyšné výše
Dál se v tvém proudu vzhlíží tiše - Vltavo

A minulost, jichž v sobě hostí
Snoubí se v tobě s budoucností
A jak se dívám, jasno je mi
Čím voní zítřky, nadějemi

Až jednou ti, co vzejdou z nás
Moudrý svět dostaví a s ním příští řád
Budeš dál i jim pod štíty chrámů
Mezi úly včel na sto harf a čel
Hrdou píseň slávy hrát

Až jednou ti, co vzejdou z nás
Moudrý svět dostaví a s ním příští řád
Budeš dál i jim pod štíty chrámů
Mezi úly včel na sto harf a čel
Hrdou píseň slávy hrát


23. Loutna

Hned jak v hlíně parků podél cest
Ta první růže začne kvést
Stará loutna má pozdraví jí
Usměvavou melodií
Dam da da dý dam dam dý dam da da dý dam
Dý dam dam dý dam da da dý dam
Ta moje stará loutna pozdraví jí
Dam da da dý dam...
Svou jarní usměvavou melodií

Když pak slunce zteplá říční břeh
A z dívek se nám tají dech
Stará loutna má s písní známou
Jim i mně je gardedámou
Ta moje stará loutna s písní známou
Je mně i dívkám vlídnou gardedámou

Když se léto zhoupne v podletí
A hejna ptáků odletí
Stará loutna má se mnou zpívá
O tom, že se připozdívá
Tu moje loutna trochu smutně zpívá
Že už je čas a že se připozdívá

Já nechci dům ani háj se zlatým kapradím
Mně se i takhle život líbí
Svou starou loutnu si jen naladím
A hned mám všechno, co chci mít

V zimě, když se z nebe sype sníh
Bloumáme spolu po lesích
Stará loutna má čas mi krátí
Než se jaro k růži vrátí
Tak stará věrná loutna čas mi krátí
Než jaro život zase růži vrátí


24. Lovecká píseň

Šel jednou lovec oborou domů
Ton, ti-ron-ton-ton
Uviděl dívku ve stínu stromů
Ton, ti-ron-ton-ton

Sedne si k ní a hned se jí ptá
Jestli se od něj políbit dá
Ton, ti-ron-ton-ton

Můj milý pane, dívenka na to
Ton, ti-ron-ton-ton
Chráním svůj poklad dražší než zlato
Ton, ti-ron-ton-ton

Lovec hned oči rozdychtěné
Ona že nikdy, ona že ne
Ton, ti-ron-ton-ton

Měsíc už háje pokropil mědí
Ton, ti-ron-ton-ton
Ti dva tam stále pod stromy sedí
Ton, ti-ron-ton-ton

Lovec jí šeptá, co že by rád
Ona že možná, ona že snad
Ton, ti-ron-ton-ton

Srnky jdou pít a copak to vidí
Ton, ti-ron-ton-ton
Na měkké trávě stíny dvou lidí
Ton, ti-ron-ton-ton

Dva hlasy slyší sládnout jak med
Chceš mě mít ráda? Ano, a hned
Ton, ti-ron-ton-ton

A když je ráno, na jitřní zvoní
Ton, ti-ron-ton-ton
Dívenka vzdychá, slzičky roní
Ton, ti-ron-ton-ton

Ale než najde ztracenou řeč
Lovec už spěchá na novou leč
Ton, ti-ron-ton-ton


25. Kdo má rád (& Olga Matušková)

Kdo má rád, ten chodí jako v oblacích
A ranní tramvaj se s ním vznáší
Kdo má rád, ať je básník nebo mnich
I déšť i pláč hned lépe snáší
Kdo má rád, i na červenou přechází
A jízdní dráhu sotva vnímá
Kdo má rád, má chuť si zalézt do mlází
A říkat, že mít rád je príma

Kdo má rád, ten ve vší úctě pozdraví
I toho, s kým se jindy hádá
A je k lidem laskavý
A někdy tajně verše skládá
Kdo má rád, ví, že je láska vzácný dar
A jenom hlupák se jí brání
Že teď jsou dva a tvoří pár
A to je důvod k radování

Kdo má rád, ten našel zlaté kapradí
A to mu v hloubi duše září
Kdo má rád, tomu už vůbec nevadí
Vysoké datum v kalendáři
Kdo má rád, do kůry stromů v zahradách
Srdíčka s monogramem vrývá
Kdo má rád, ten v noci pod souhvězdím
Snad o lásce romanticky snívá

Kdo má rád, ten ve vší úctě pozdraví
I toho, s kým se jindy hádá
A je k lidem laskavý
A někdy tajně verše skládá
Kdo má rád, ví, že je láska vzácný dar
A jenom hlupák se jí brání
Že teď jsou dva a tvoří pár
A to je důvod k radování


26. Zazpívej si po ránu

Kdyby se ti kolo zlámalo
A strážmistr pokutu ti dal
Kdyby se ti děvče vdávalo
Tak buď rád, že si ji někdo vzal...

Směj se z plných plic
Nestalo se nic...

A kdyby tě to někdy trápilo
Tak ti můžu pro útěchu říct...

Zazpívej si po ránu, zazpívej si večer
Budeš na tom mnohem líp, než kdyby jsi brečel
A proto:
Spal svý chmúry na popel, pak na tebe nevlezou
A ten popel popeláři ráno odvezou
A ten popel popeláři ráno odvezou...

Dívka, co ti schůzku slíbila
Teď se s jiným vede do polí
I když se ti tolik líbila
Dokaž jí, že tě to nebolí

Směj se z plných plic
Nestalo se nic...

A kdyby tě to někdy trápilo
Pak ti můžu pro útěchu říct...

Zazpívej si po ránu, zazpívej si večer
Budeš na tom mnohem líp, než kdyby jsi brečel
A proto:
Spal svý chmúry na popel, pak na tebe nevlezou
A ten popel popeláři ráno odvezou
A ten popel popeláři ráno odvezou...