1. Žít, jen žít
2. Píseň hazardního hráče
3. Až se můj čas ponachýlí
4. To se nikdo nedoví (& Olga Matušková)
5. Hou, hou
6. Po cestách z kamení
7. My jsme ti kluci akorát
8. Až mi pánbu vzkáže
9. A tak dál nosíš po kapsách sny mládí
10. Holky já mám všechny rád
11. To bejval nádhernej čas
12. Já si vsadil na pár tónů
13. Korzár
14. Píseň pro Kristýnku
15. Přijďte sem k nám
16. To jsem já, ten kovboj
17. Růže z Texasu
18. Jó, třešně zrály
19. Už koníček pádí
20. Nebudu spát
21. Léta pádí
22. Září bílý sníh (& Olga Matušková)
23. Když jdou na mužskýho léta
24. To všechno odnes čas


1. Žít, jen žít

Viděl jsem v životě plakat mnoho lidí
Někteří plakali ze žalu
Jiní, a těch bylo méně, radostí
Také jsem potkal ty
Kteří naříkali nad světem
Nad nesmyslností života
A bůhví nad čím
Těch jsem se vždycky chtěl zeptat
Proč pláčete nad cibulí?
Jejich nářek mi totiž připadal
Stejně planý a nesmyslný

Já, dokud vnímám říční proud
Já, dokud v trávě chci se zout
Já, dokud vím, co je výlet do mraků
Já, dokud znám krásu dívčích rozpaků
Rád žiju
Já, dokud smím se v lásce splést
Já, dokud toužím skálu slézt
Já, dokud v hlavě nosím
Zmatek z krásné písně kosí
Vím, že svůj život chci dál nést

Žít, jen žít, jen žít, já věčně bych si přál
Žít, jen žít, jen žít, a nestárnout už dál
Žít a oči mít, žít a slunce vzít
A dát ho ptákům za chorál

Já, dokud mívám ze snů šál
Já, dokud toužím znát, co dál
Já, dokud vím, že zas soumrak znachoví
Já, dokud vím, že jsem stále bláhový
Rád žiju
Já, i když občas mívám pád
Já, chtěl bych žít už napořád
Já o to stále prosím
Dokud svoji hlavu nosím
Já dobře vím, že žiju rád

Žít, jen žít, jen žít, já věčně bych si přál
Žít, jen žít, jen žít, a nestárnout už dál
Žít a oči mít, žít a slunce vzít
A dát ho ptákům za chorál

Žít, jen žít, jen žít, já věčně bych si přál
Žít, jen žít, jen žít, a nestárnout už dál
Žít a oči mít, žít a slunce vzít
A dát ho ptákům za chorál
Žít a oči mít, žít a slunce vzít
A dát ho ptákům za chorál


2. Píseň hazardního hráče

Maestro, zahrajte mi tuš
A hrajte o tom, že se už
Jen motám jako vrak
Že noc je černá jako tuš
A smutná jako fedrpuš
Co nosí funebrák

Že moje směnky „á la long”
Jsou všechny fuč a já jsem plonk
A nemám ani frank
A že jsem dnes i lásku svou
Nabídl do hry zástavou
A o ni hrál vabank

Tak ještě rychle trochu vína
Ať barman ví, že nejsem špína
A z červeného plyše by snad
Hudba mohla tiše hrát

A jako jindy zvolna dýchat
Jít pomalu a nepospíchat
A k čelu si pak někde v šeru
Hlaveň revolveru dát

A že jsem tady zbyl sám a trop
Tak ať mi někde u zdi zřídí hrob
A aby ten, kdo půjde kolem, věděl, co jsem to byl zač
Tak tam napište do kamene „tady leží hráč”

Maestro, zahrajte mi tuš
A hrajte o tom, že se už
Jen motám jako vrak
Že tu, co já jí zlíbal růž
Teď právě líbá jiný muž
A taky darebák

Dejte mě pohřbít bez řečí
A nikdo ať z vás nebrečí
Já pláč neměl, neměl, neměl nikdy rád
A dejte sfouknout plamen svíc
Protože já už nechci nic
Než spát, než spát


3. Až se můj čas ponachýlí

Až se můj čas ponachýlí
Až se můj čas ponachýlí
Jen žádnej pláč, jen žádnej pláč
Ať můžou hudby hrát

Pentle a fábory bílý
Pentle a fábory bílý
Ne černej flór, ne černej flór
Já černej flór nemám rád

Až bude s mým zpěvem amen
Až bude s mým zpěvem amen
Já půjdu sám, já půjdu sám
Andělskejm kůrům vstříc

Jen žádnej náhrobní kámen
Jen žádnej náhrobní kámen
Pár sedmikrás, pár sedmikrás
Pár sedmikrás, nic víc


4. To se nikdo nedoví (& Olga Matušková)

Ona:
Kam jsi včera šel tak sám?
On:
Ty můj kvítku medový
To se nikdo nedoví

Ona:
Za kým jsi to šel a kam?
On:
Možná měsíc jen to ví
Ale ten nic nepoví

Ona:
S kým jsi schůzku měl, se ptám?
On:
To by nikdo neuhád
Na to můžu hlavu dát

Oba:
Jen já, já znám
Za kým jsi (jsem) to šel a kam

Ona:
Kde jsi včera byl a s kým?
On:
Ty můj kvítku medový
To se nikdo nedoví

Ona:
Kdo své kroky přidal k tvým?
On:
Ptej se hvězdy nad hlavou
Já mám paměť děravou

Ona:
S kým ses líbal pod trním?
On:
Ty má lásko veliká
To se přece neříká

Oba:
Jen já, já vím
Kde jsem včera byl a s kým

On:
Už se dál přestaň ptát
Přiznávám tisíckrát
Byl jsem s tou
Co mám rád
Oba:
A u splavu v dáli
Písničku hráli

Ona:
Kde jsi včera spal, se ptám?
On:
Ty můj kvítku medový
To se nikdo nedoví

Ona:
Komu šeptals - rád tě mám?
On:
To ví jen noc doznělá
A ta klípky nedělá

Ona:
A proč se dnes červenám?
Oba:
To by nikdo neuhád
Na to můžu hlavu dát

Jen já, já znám
Včera přišla láska k nám


5. Hou, hou

Po špičkách pojď na starý dvůr
Kam nikdy žádný nevkročí, jen ty a já
Zbav mě mých pout, pojď na ten dvůr
Maminka vstříc nám vykročí
Tu chůzi znám, potom zavolám

Hou a hou, lásky jdou, až na tu tvou
Co v očích máš schoulenou
Hou a hou, lásky jdou, jen jedinou
Ty v dlaních máš schoulenou

Strom naklání korunu svou
I řeka proudí kousek blíž a dálky lžou
Proč nad strání oblaka jdou
A ptáci krouží níž a níž
Nám nad hlavou s jednou ozvěnou

Hou a hou, lásky jdou, až na tu tvou
Co v očích máš schoulenou
Hou a hou, lásky jdou, jen jedinou
Ty v dlaních máš schoulenou


6. Po cestách z kamení

Po cestách z kamení
Nosit plné srdce bolesti
Na čele znamení
V očích ohňů dým
Vyhlížet z úbočí
Tmou krajiny půlnoční
Dostavník, který může vézt
Všechno zlato hvězd v náručí

Po cestách z kamení
Většinou jen oslík klopýtá
Poutníci znavení
Komu mám vzít a komu dát
Všechno zlato světa, zdá se, nestačí
Změnit bílé růže v bodláčí
Pod nohama kámen
Hlava míří k zlatu hvězd
Proč mám svírat pěst
Když chci srdce nést, v dlani nést

Po cestách z kamení
Většinou jen oslík klopýtá
Poutníci znavení
Komu mám vzít a komu dát


7. My jsme ti kluci akorát

My jsme ti správní mužský věčně středních let
Nikdo nejsme kvintán, nikdo nejsme kmet
A protože máme šmrnc a známe kapku svět
Každej z nás je vzdělanec a alfabet

My můžem dát všem milovníkům flek
Našinec, co řek, to zvlád, hruď máme
Jak má bejt, hlas i pas, od paty k hlavě
Nikde kaz, my jsme prostě akorát

Akorát, akorát, jedině my
My jsme ti kluci akorát

Nikdo nejsme kvintán, nikdo nejsme kmet
Každej z nás je vzdělanec a alfabet

A nikde žádnej tuk není znát
Račte se, dámy, pokochat
My jsme prostě akorát

Akorát, akorát, jedině my
My jsme ti kluci akorát

A když je správná chuť a roztočí se plán
Dvě tři rundy na ex, lup a jsou ty tam
A hleďme, mladej hoch, jak alkohol ho zmoh
Hoch jde ke dnu, my si dáme ještě jednu

Nám je hej, my kluci středních let
Ze všech naposled jdem spát
Na kontě máme svý, za tu noc ani ne
Málo ani moc, my jsme prostě akorát

Akorát, akorát, jedině my
My jsme ti kluci akorát


8. Až mi pánbu vzkáže

Až mi Pán Bůh vzkáže
Pošle vůz i páže
Půjdu, jak mi káže
Dík a hold mu vzdát
Snad tam někde venku
V tom nebeským šenku
Dá mi ještě sklenku
Tý, co měl jsem rád

Pán možná kapánek zpřísní:
„Chci znát pár těch písní
Co lidem jsi hrál”
A pak řekne:
„Hráči, hříšník jsi až k pláči
Vrať se zpátky radši k vám
A tam si zpívej dál”


9. A tak dál nosíš po kapsách sny mládí

Už ti není patnáct let a znáš i svět
Sto problémů dnes přejdeš legráckou
Už jsi odvyk chodit bos, jsi muž a kos
A vychloubáš se pózou světáckou

Přesto máš, jak sám víš
Dosud v kapsách tajnou skrýš
No a tou se vracíš do dětství
Máš tu, co si budem lhát
I špunt, i drát a skrejváš
Nám to hloupý svědectví

A tak dál nosíš po kapsách sny mládí
Starej nůž s prošlou vstupenkou, to znám
A tak dál nosíš po kapsách sny mládí
Nač ten krám, nač ten krám, nevíš sám

S časem prý člověk nerovný boj svádí
Tisíckrát dostal zabrat, no jen houšť
A tak dál nosíš po kapsách sny mládí
Bez těch snů byl by svět holá poušť

V kapse najdeš, možná fakt
I klíč, i akt a ty vnímáš i kámen se slídou
Něco kapslí, jeden fant, ty gróf a grand
I přání pár, co nikdá nevyjdou

V kapsách tvých, ano, v nich
Zbylo pár snů klukovských
Ve kterých se vrátíš do dětství
Kapsy hlubší než ty sám
I já je mám a ukrývám
Je právem sobectví

A tak dál nosím po kapsách sny mládí
Starej nůž s prošlou vstupenkou, co mám
A tak dál nosím po kapsách sny mládí
Nač ten krám, nač jej mám, nevím sám

S časem prý člověk nerovný boj svádí
Tisíckrát dostal zabrat, no jen houšť
A tak dál nosím po kapsách sny mládí
Bez těch snů byl by svět holá poušť


10. Holky já mám všechny rád

Já miloval už v školce dívčí smích
Když ublížil kluk holce, poznal sílu pěstí mých
A potají jsem chrupky chodil krást
To pro dva malé cůpky, co mě dokázaly zmást
A tak to se mnou dodnes roste dál
Kdybych tisíckrát to odnes, za ten smích bych duši dal
Jdu pro dvě oči jiskrné se prát
Jsem zas bit a zas mi otrne, tak mě, prosím, račte brát

Hezkých žen je stále víc a víc
Ať nezralé či zralé, jsem z nich vedle, dá se říct
Hned červenám, hned blednu, začnu tát
Jak mám si vybrat jednu, holky já mám všechny rád

Ty z vaudevilů i z dramat jsou můj cíl
A že žádnou nechci zklamat, nikde nezdržím se dýl
Jsem rád, že vláčím tu svou bradku tam a sem
Zatím vyhnul jsem se sňatku, a tak patřím pořád všem

Hezkých žen je stále víc a víc
Ať nezralé či zralé, jsem z nich vedle, dá se říct
Hned červenám, hned blednu, začnu tát
Jak mám si vybrat jednu
Holky já mám všechny rád
Jak mám si vybrat jednu
Holky jááá mám všechny rád


11. To bejval nádhernej čas

Když mi šlo na šestnáct, to bejval nádhernej čas
To bejval nádhernej čas, kdy dívčí smích
Měl chuť tajemnou, ten lán přede mnou
Bejval z mělčích brázd, když mi šlo na šestnáct

Když jsem hrál v hospodách, ó, to byl nádhernej čas
To bejval nádhernej čas
Měl sedm krás tvůj vzdech i tvůj smích
Bylas můj první hřích
Vína džbán ho splách
Když jsem hrál v hospodách

Když jsem se slavným stal
To bejval nádhernej čas
Dal jsem jen úsměv a hlas těm zástupům žen
Nic víc jim nemoh dát, já z písní nezbohat
Sám v šatnách spal dál, když jsem se slavným stal

Až budu stár se ptát
Zač ten můj život vlastně stál
Kde je ten song, co jsem hrál, zda smysl má
Že vůbec někdy byl, řeknu: Fajn, že jsem žil
Já nic nepropás
I teď je nádhernej čas
Lá-la-la-la-la-lá, nádhernej čas


12. Já si vsadil na pár tónů

Já bych v dětství býval rád
Dával sklu svůj tvar a řád
Dál se ze mne v létech mládí
Též pan abbé prý měl stát

Sám teď nevím, čím bych byl
Mít tak jinej směr a cíl
Já si vsadil na pár tónů
Pár těch, místo abych moudře žil

Nejsem sklář ani pán s límcem bílým
Jen ten chór z dětských snů zní mi dál
Než se v stáří jak strom léty schýlím
Budu žít, abych zpíval a hrál

Prý bych měl spíš příklad dát
K límci titul mít a řád
Já si vsadil na pár tónů
Pár těch, co vám zkouším hrát

Nejsem sklář ani pán s límcem bílým
Jen ten chór z dětských snů zní mi dál
Než se v stáří jak strom léty schýlím
Budu žít, abych zpíval a hrál

Léta plynou, já to vím
Znám, co musím, mám a smím
Já si vsadil na pár tónů
Tónů, které jsou mi vším


13. Korzár

V ranní bríze mraky pádí jako stádo splašený
Každou chvíli se tu bouře rozječí
Nikde obrys lodní zádi, nikde brázdy zpěněný
Kdo se bál, ten dneska zůstal v bezpečí

Ale já musím dál se svou lodí jménem Korzár
Jejích pár všivejch tun je to jediný, co mám
My dva jsme silnej pár, já s lodí jménem Korzár
Já a Korzár

Mladá bríza už se zdvíhá
Plachta tvář jí nastaví
Ranní příliv přidá hloubce ještě sáh
Racek štíhlým křídlem stříhá
Moři krejzlík bělavý
Loď jak delfín plavně klouže po vlnách

Ale já musím dál se svou lodí jménem Korzár
Jejích pár všivejch tun je to jediný, co mám
My dva jsme silnej pár, já s lodí jménem Korzár
Já a Korzár

Tahle bríza na mě číhá
A jak cítím její pach
Nese déšť a nese kroupy, nebo sníh
Dneska ráno kotvy zdvíhá
Jenom blázen nebo vrah
A ta cesta nutně skončí v nebesích

Ale já musím dál se svou lodí jménem Korzár
Jejích pár všivejch tun je to jediný, co mám
My dva jsme silnej pár, já s lodí jménem Korzár
Já a Korzár, Korzár, Korzár, a já

Korzár, Korzár, Korzár, Korzár


14. Píseň pro Kristýnku

Stejně voní žluté květy šafránu
Jako tvoje vlasy, Kristýnko
Stejnou chuť má vítr, co je po ránu
Jako tvoje jméno, Kristýnko
Stejnou barvu, jako mívá oliva
Mají tvoje oči, Kristýnko
Stejně jako nouze mě to bolívá
Když ty nejsi se mnou, Kristýnko

Stejnou písní, jakou tlukou slavíci
Tluče tvoje srdce, Kristýnko
Tobě samo nebe slétlo do lící
Jak jsi krásná, moje Kristýnko

Jak je hladké portugalské hedvábí
Hladší je tvá paže, Kristýnko
Žádná jiná na světě mě nevábí
Já chci jenom tebe, Kristýnko

Tolik jasu žádná hvězda nemívá
Kolik je ho v tobě, Kristýnko
Tobě snad i v noci světla přebývá
Věnuj mi ho trochu, Kristýnko

Hezčí nežli karafiát v zahradě
Hezčí je tvůj úsměv, Kristýnko
Mám tě rád a ostatní je nasnadě
Chci být navždy s tebou, Kristýnko


15. Přijďte sem k nám

Kdo chodí sám a věčně na patách smůlu má
Ten může jít sem k nám
Krk na to dám, že bude odevšad zpátky chtít
Zpátky chtít, sem k nám

Jak uslyší tu muziku, co ulicemi bzučí
S tímhle městem ve mžiku si padne do náručí
Já to tu znám, pro něj lampy budou plát
Lidé se smát, auta troubit
Slunce hřát a kapely hrát

To chce sem k nám a bydlet v podkroví
Sem k nám a mraky zrůžoví
Sem k nám, kde člověk život má rád
Kdo chodí sám, i když mu na lidech záleží
Ten může jít sem k nám
Kdo v hlavě má za šesták vtipu
Ať přijde žít, přijde žít sem k nám

Jak do těla mu jednou vjede půvab našich věží
Ubránit se nedovede, rozloučí se stěží
Já to tu znám, jarní smítku na kabát může si dát
Na zeď báseň křídou psát a s dětmi si hrát

Jářku, sem k nám přijďte, vy bláhoví
Sem k nám a mraky zrůžoví
Sem k nám, kde člověk život má rád


16. To jsem já, ten kovboj

Tak se potloukám sem a tam
Nemám ani s kým jít a kam
Už zpaměti znám
Tady jména všech tříd a parků
Z mejch voňavej dní zbyl jen pach
Svůj osud jako stepní prach
Vleču dál na patách
Copak tu vůbec někdo tuší
Že bych upsal ďáblu duši
Abych jak se má a sluší
Až ke hvězdám sáh

To jsem já, ten cowboy
Co mu riziko je hrou, že ho zvou ke všem rodeům
To jsem já, ten cowboy
Co mu hvězdná sláva bariér nahradila tátův dům
A tvrdě platí daň svým snům

Mně už nevadí tak, že mám hlad
Že jen z dobrodiní mám kde spát
A že záplaty v šatech řvou po jehle s nití
To já spíš teď mívám strach
Že nezahlídnu včas ten práh
Nadějí v temnotách
Copak já vím v týhle chvíli
Jestli mám jak dřív dost síly
Abych ze svý herky bílý
Až ke hvězdám sáh

To jsem já, ten cowboy
Co mu riziko je hrou, že ho zvou ke všem rodeům
To jsem já, ten cowboy
Co mu hvězdná sláva bariér nahradila tátův dům
A tvrdě platí daň svým snům

To jsem já, ten cowboy
Co mu riziko je hrou, že ho zvou ke všem rodeům
To jsem já, ten cowboy
Co mu hvězdná sláva bariér nahradila tátův dům
A tvrdě platí daň svým snům


17. Růže z Texasu

Jedu vám takhle stezkou
Dát koňům v řece pít
V tom potkám holku hezkou
Až jsem vám s koně slít
Měla kytku žlutejch květů
Snad růží, co já vím
Znám plno hezkejch ženskejch k světu
Ale tahle hraje prim

Ať si kazíš smysl pro krásu
Buď s tou, anebo s tou
Nech si říct, že kromě Texasu
Tyhle růže nerostou
Ať máš kolťák nízko u pasu
Ať jsi třeba zloděj stád
Tyhle žlutý růže z Texasu
Budeš mít pořád rád

Řekla, že tu žije v ranči
Je sama s tátou svým
A hrozně ráda tančí
Teď zrovna nemá s kým
Tak já se klidně nabíd
Že půjdu s ní a rád
A že se dám i zabít
Když si to bude přát

Ať si kazíš smysl pro krásu
Buď s tou, anebo s tou
Dej si říct, že kromě Texasu
Tyhle růže nerostou
Ať máš kolťák nízko u pasu
Ať jsi třeba zloděj stád
Tyhle žlutý růže z Texasu
Budeš mít pořád rád

Hned si dala se mnou rande
A přišla přesně v půl
A dole teklo Rio Grande
Po něm měsíc plul
Když si to tak v hlavě srovnám
Co víc jsem si moh přát
Ona byla milá, štíhlá, rovná
Zkrátka akorát

Ať si kazíš smysl pro krásu
Buď s tou, anebo s tou
Dej si říct, že kromě Texasu
Tyhle růže nerostou
Ať máš kolťák nízko u pasu
Ať jsi třeba zloděj stád
Tyhle žlutý růže z Texasu
Budeš mít pořád rád

Od těch dob svý stádo koní
Sem vodím vždycky pít
A žiju jenom pro ní
A chtěl bych si jí vzít
Když večer banjo ladím
A zpívám si tu svou
Tak pořád v duchu hladím
Tu růži voňavou

Ať si kazíš smysl pro krásu
Buď s tou, anebo s tou
Nech si říct, že kromě Texasu
Tyhle růže nerostou
Ať máš kolťák nízko u pasu
Ať jsi třeba zloděj stád
Tyhle žlutý růže z Texasu
Budeš mít pořád rád
Pořád rád


18. Jó, třešně zrály

Waldemar Matuška:
Jó, třešně zrály
Zrovna třešně zrály
Sladký třešně zrály
A teplej vítr vál

A já k horám v dáli
K modrejm horám v dáli
Sluncem, který pálí
Tou dobou stádo hnal

Sbor studia „A”:
Jó, třešně zrály
Sladký třešně zrály
Sladký třešně zrály
A jak to bylo dál

Waldemar Matuška:
Tam, jak je ta skála
Ta velká bílá skála
Tak tam vám holka stála
A bourák opodál

A moc se na mě smála
Zdálky už se smála
I zblízka se pak smála
A já se taky smál

Sbor studia „A”:
Jó, třešně zrály
Sladký třešně zrály
Sladký třešně zrály
A jak to bylo dál

Waldemar Matuška:
Řekla, že už dlouho mě má ráda
Dlouho mě má ráda
Dlouho mě má ráda
Abych prej si ji vzal

Ať nechám ty svý stáda
Že léta pilně střádá
Jen abych ji měl rád
A žil s ní jako král

Sbor studia „A”:
Jó, třešně zrály
Sladký třešně zrály
Sladký třešně zrály
A jak to bylo dál

Waldemar Matuška:
Pokud je mi známo
Já řek jenom: Dámo
Milá hezká dámo
Zač bych potom stál

Ty můj typ nejsi
Já mám svoji Gracy
Svoji malou Gracy
A tý jsem srdce dal

Sbor studia „A”:
Jó, třešně zrály
Sladký třešně zrály
Sladký třešně zrály
A jak to bylo dál

Waldemar Matuška:
Jó, u tý skály
Dál třešně zrály
Z modrý hory v dáli
Teplej vítr vál

A já vod tý skály
Vod tý bílý skály
K slunci, který pálí
Zas hnal svý stádo dál

Sbor studia „A”:
Jó, třešně zrály
U tý bílý skály
K slunci, který pálí
Waldemar Matuška:
Jsem hnal svý stádo dál


19. Už koníček pádí

Znám zem plnou mlíka a buclatejch krav
Kde proud řeky stříká na dřevěnej splav
Mám jediný přání, snům ostruhy dát
A pod známou strání zas kuličky hrát

Už koníček pádí a zůstane stát
Až v tý zemi mládí, kde já žiju rád
A slunce tam pálí a pořád je máj
A ceny jsou stálý a lidi se maj

Kde všechno je známý, zvuk tátovejch bot
A buchty mý mámy a natřenej plot
Z něj barva už prejská, ale mně je to fuk
Já, když se mi stejská, jsem jak malej kluk

Už koníček pádí a zůstane stát
Až v tý zemi mládí, kde já žiju rád
A slunce tam pálí a pořád je máj
A ceny jsou stálý a lidi se maj

V tý zemi jsou lípy a ve květech med
A u sudů pípy a u piva led
A okurky v láku a cestovní ruch
A hospod jak máku a holek jak much

A slunce tam pálí a pořád je máj
A ceny jsou stálý a lidi se maj
Už koníček pádí a zůstane stát
Až v tý zemi mládí, kde žiju tak rád


20. Nebudu spát

Nebudu spát, já dnes nebudu spát
Od hor fouká jarní fén
Ten mě táhne, táhne ven, z lůžka ven

Nebudu spát, já dnes nebudu spát
Chodím sám svým podkrovím
A ty čekáš, já to vím, já to vím

Svět se skládá ze dvou stínů
A dvou úst, těch mých a tvých
V noci s vůní po jasmínu
Spát je hřích, spát je hřích

Nebudu spát, já dnes nebudu spát
Měsíc couvá za mračna
Ty má lásko zázračná, zázračná

Nebudu spát, já dnes nebudu spát
Kde se loubí stýkají
Pojď se líbat potají, potají

Svět se skládá ze dvou stínů
A dvou úst, těch mých a tvých
V noci s vůní po jasmínu
Spát je hřích, spát je hřích


21. Léta pádí

Léta pádí, pád, pryč je mládí
Včera sis hrál, teď stárneš
A čas jde dá-ál

Já jsem ještě před pár lety
Denně chodil na zálety
Láskou jsem si krátil chvíli dlouhou
Když jsem díky barytónu
Zapěl tu anebo onu
Romantické dívky jihly touhou

Roky jdou a tak dále
Dívky jsou mladé stále
A já, to se ví, ještě zpívám

Ale potkat jak Faust Mefista
Tak na tu smlouvu já svůj
Autogram taky dám

Léta pádí, pád, pryč je mládí
Kde je vzít neuvádí
Teď v žádných zprávách, ó

Léta pádí, pád, pryč je mládí
Včera sis hrál, teď stárneš
A čas jde dál

Léta pádí, pád, pryč je mládí
Včera sis hrál, teď stárneš
A čas jde dál


22. Září bílý sníh (& Olga Matušková)

Vchází noc, svíčky září
Vítá nás vlídnou tváří

Vchází k nám s košem snů
Těch tvých a mých
A v ní modrou tmou září bílý sníh

Zkus mě mít rád
Co si víc přát
Okolo dech tají zázračná noc

Jen mě líbej dál
O to já stál
Budem žít v ráji s vůní Vánoc

Ráda mám noční mráz
Do pár svátků
Jdu ulicí modrou tmou, září bílý sníh


23. Když jdou na mužskýho léta

Když jdou na mužskýho léta
Což se může stát i nám
Když se čáry v jeho tváři podobají roklinám
Když má duši hodně popsanou
Jen torza lásek zůstanou
A jeho řeka míří k mořským písčinám

Když jdou na mužskýho léta
A když se tu dlouho rval
Když jdou na mužskýho léta
Nebaví ho věčně cval
Chce žít krokem někde za scénou
Mít svojí tornu zasněnou
Ať svěžejší to táhnou dál

Takhle otevřít si knížku s jednou rukou za hlavou
Usnout lehkou línou únavou
Zajít ke starýmu křížku, cestou sladce loudavou
A žít zábavou, jen zábavou

Jenže když si splní přání
A má ticho čas a klid
A moh by si bezstarostně žít
Pak je nesvůj, něco shání
Asi to, čím doteď žil
Než si najde cíl, zas najde cíl...

Když jdou na mužskýho léta
Teprv je to vážně chlap
Strašně rychle zapomíná
Kdy ho život kous a škráb
Místo kouzla tichých večerů
Zas tahá lidi z malérů
A vůbec neuznává slova „stár” a „sláb”

Když jdou na mužskýho léta
A když se tu dlouho rval
Když jdou na mužskýho léta
A moc mu už nejde cval
Stejně nežije jen v úvahách
A sebe sám si zapřahá
A do posledka táhne tu svou káru dál

A káru svou si táhne dál


24. To všechno odnes čas

Když jsem byl chlapec malý, tak se mě vždycky ptali
Zdali bych chtěl pásat stáda krav
Pročpak se mě ptali, když nakonec mně dali
Na loď starou a řekli mi: Plav!

To všechno vodnes čas, to všechno vodnes čas
A hlavu za to dám, že nevrátí se nikdy k nám
To, co všechno vodnes čas

Na vezdejší pouti bylo jest mi plouti
Tam, kde v moře vtéká řeky proud
Jel jsem proti proudu, když zřel jsem rodnou hroudu
Pohnutím jsem nemoh z ní se hnout

To všechno vodnes čas, to všechno vodnes čas
A hlavu za to dám, že nevrátí se nikdy k nám
To, co všechno vodnes čas

Za nejbližším rohem dal jsem lodi „sbohem”
Krásnou holku z ranče jsem si vzal
A tak v žití shoně já dočkal jsem se koně
Všichni tři tu šťastně žijem dál

To všechno vodnes čas, to všechno vodnes čas
A hlavu za to dám, že nevrátí se nikdy k nám
To, co všechno vodnes čas